Není to zjev vlastní jenom Čechám, naopak nacházíme jej ve většině států západoevropských. Tak v Německu ubylo v poslední době židů absolutně v 16 spolkových státech, v některých měrou velmi silnou; na př. v Elsasku-Lotrinsku žilo r. 1880 39.278 židů, o 25 let později (r. 1905) pouze 31.708 atd. Sice i v posledních letech v celé německé říší celkově židů absolutně přibývalo, ale v poměru к ostatnímu obyvatelstvu tak pomalu, že poměrné jejich zastoupení stále klesá; v Prusku ustoupilo od r. 1880 do r. 1905 z 1-33% na 1-10%, v celém Německu z 1-24% na 1%.

Toto ponenáhlé zanikání a ustupování židů v Německu studuje Theilhaber v knize shora jmenované, a poněvadž totéž děje se snad v míře ještě zvýšené v Čecbách, upozorňuji na tuto jeho studii, jež sice íiazvána jest národohospodářskou, ale obsahuje Také mnoho cenného materiálu pro demografii.

Kdož studuje podrobněji stěhování židů, shledává, že se soustřeďuje jednak ve velkých městech, jednak na západě v okresích průmyslových, kdežto v provinciích zemědělských, zvláště na východě v Poznaňsku, obojích Průších, Slezsku, Pomořansku jich ubývá. V krajích obývaných Poláky z části k tomu přispívá také boj německo-polský, jemuž židé zcela přirozeně podléhají. Obojí stěhovací proud židů dokládá autor řadou čísel. Obdobné poměry nacházíme také v našich zemích. Kdežto v Čechách ubylo téměř 7000 židů v posledním desítiletí^ ve Velké Praze podle „Hlavních výsledků popisu obyvatelstva ze dne 31. prosince 1910 v král. hlavním městě Praze 'a obcích okolních" vzrostli ze 26.904 na 28.769, při čemž ovšem poměrné zastoupení jejich kleslo z 5-56% na 4-98%, ve Vídni za touž dobu stoupl jejich počet ze 146.926 na 175.318 čili o 19-3%, ač celkový vzrůst vídeňského obyvatelstva byl vyšší. A že také u nás židé soustřeďují se v průmyslových střediscích, stačí ukázatí na Ostravsko, kde početně židovský živel se rychle vzmáhá.

Po tom zkoumá Theilhaber příčiny úpadku židů německých. Obrací nejprve svůj zřetel к přirozené měně židovského obyvatelstva a tyto kapitoly v knize jeho jsou pro nás nej důležitější a nej zajímavější. Slyšíme tu o úžasném a téměř bezpříkladném poklesu plodnosti židů; židovských porodů rapidně ubývá, v Prusku na př. bylo jich r. 1876 31.214, r. 1908 jenom 6876, ačkoli počet židů za touž dobu vzrostl, v 1. 1901/4 připadlo na 1000 židů 18-77 porodů, na 1000 křesťanů však 35-44. Kdysi byla židovská plodnost příslovečná, dnes jest ještě nižší nežli u Francouzů. Ba jsou kraje, kde vůbec počet úmrtí je větší, takže židé přímo vymírají, a v jiných přebytek porodů jen jest udržován židy přistěhovalými z východu z krajů polských a ruských, kteří sé ještě neassímilovali kulturnímu ovzduší německému. Upozorňují při tom zároveň, že jsem měl svého času příležitost ukázati na obdobný zjev v zemích českých, ač nedosáhl asi takových rozměrů. Věnuje-li se nyní i v Německu tak velká pozornost modernímu zjevu rychlého klesání plodnosti a ubývání porodů, přispěje nám právě vývoj přirozené měny u židů mnoho k -jeho objasnění. Theilhaber uvádí celöü řadů příčin, které tento nápadný převrat spolu zavinily, a nájdenie u něho mnoho zajímavých postřehů.

Mimo to řady židů seslabovány jsou assimilací s ostatní společností křesťanskou, jež jeví se jednak v četném uzavírání sňatků síttí-