110; m o d l'i c ve významu „prošiti", patrně pod vlivem srb. moliti: m o-d ľi m ce, daj mi jednu litru vodi 138, voňi m o d ľa ot cara 150, voňi modľili Boha, že bi jim dal jednoho chlapca 172, pod. 251, n a d-ň i c a 252, nadničarka 61, namiri chlapec na jednu koľibu 53, o b e š e ň a k 217, 298, ňeše obraňicuna pľecu 131 (srb. obramníca, obramica), že bi ho ňe o s e t e 1 37, o s e t e 1 von še 88, p r i p o v e t k a 43, 90, 104, 207, počala dziuku spremac 243, sreťa 107, 242 s r e t ň i 21, 169, 254, s t v a r 261, 271, targóvec 181, targovina 25, išli tím t r a g o m 172, aľe to ňe t r a j a 1 o pejc-šejsc minuti 58, na t r o š a k 275 (trošak sumtus), to še jej u d e s e 1 a tota hlava 294, vodejňica 297, vračarka 294, vračati „divinare", „incan-tare" tak zdomácnělo, že se spojilo s domácí předložkou v í vr ač a c 294, u z d r а Ц ľu 73, 265.

Srbskému vlivu možno asi přípisovatí také car, carica 37, 44 a jistě demin. car i č 106, obyčejně jest kráľ s odvozeninami. Týmž vlivem možno vyložíti v tomto dialekte častici god („koliv"), a věta je si čuo digot za nikakok šarkana 141 zní vůbec napolo srbsky; cogot 145, 176 (=štogod), dogot 188, jagot 291. Srbským vlivem pronikla také postava černochova: čarni Arapin 38, 71.

Zajímavé jest slovo řeckého původu chora: přived dvojo c h o r i 185, t. j. dva lidi. Slovo to neproniklo, pokud vím, do srbštiny; vyskytuje se síce slovo hôr „zao čovjek", ale jen v Istrii, a to podle akad, slovníka jihoslov. III., 650, vzniklo z „horjatin", slova to tureckého původu. Za to jest slovo chora „lidé" obvyklé v bulharštině, a zajisté smíme předpokládati s naprostou pravděpodobností, že toto slovo do obce Kocury proniklo z bulharských osad jíhouherských, třebas že tyto, soustředěné hlavně kolem Vingy, jsou dosti daleko vzdáleny od řečené obce.

Polský vliv jest týž, jako ve východoslovenských dialektech vůbec: hlcdóvac 42, m. hladovac jest snad chyba; pozoruhodne jest, že vedle mladi — z mladú kraľounu 40, mladi pan 113 a j. — důsledně jest m loda ve významu „nevěsta", „mladá žena": 29, 113f 179, pani m lo du 219.

Ruský a církevně slovanský vliv projevuje se minimální měrou: plnohlasí doloženo pouze ve dvou slovech čerenka 35 (střenka), dereveni šmatí 291; ale čere- m. čre jest hojná v slovenských dialektech, zvláště východních. Vesměs jest pouze c proti ruskému č: v c u d z i m kraju 40, p ľu с а 283, do toho u r а с о Л o mľeka 98, p 1 a-č u c i 78, 115 a j. v. Výminkou takřka jest macocha 287, 288. Slovo nuž da 26, mohlo proniknouti též vlivem srbským, neboť jest podle svědectví Vuka St. Karadžiče silně rozšířeno v srbských městech jíhouherských. Srbským vlivem možno vyložíti tvar d'a v o 1 16, 205, 263, d i ja v ó 1 o v a 263, vedle obyčejnějšího dabol 30, 61, 79, 205, 264, 297, kterýžto tvar jest běžný u hOrnouherských Malorusů, na př. Etnograf. Zbirnyk IV. 22. Cirk. slov. jest asi slovo príčta: po jednu přičtu zna prípovedac 283, m. cslov. priťbča, srb. priča.

Maďarský vliv projevil sé velmi silně, jest silný již v horno-uherských dialektech maloruských. Jak v těchto se ujalo původně, slovanské slovo ve formě zniadařené s e r e n č a 252, 277 (srv. Národopis. Sborník IV.—V. str. 130). Vedle toho nalézáme od téhož slova, ale již bez sledů staroslovanské nosovký šérečiňa 190, 199, značící ja-