str. 93
generace zpívají zřejmé nesmysly. Proč se udržují? Vlivem hudby. „Slovo v průvodu hudby" — praví Panzer—■ „nabývá ohromného prohloubení po stránce citové, ale stejnou měrou ztrácí schopnost vzbu-dítí v duši — příliš zaujaté vlastními city — silné, zřetelné představy". Ostatně i jinak působí nápěv mocně na text; poněvadž se každá píseň zpívá jen jediným nápěvem, musí se často text modiíikovati, jinde zase sborový ráz písně vyvolá rozmanité změny atd.
V závěru zmiňuje se Panzer též o pozvolném zanikání lidové písně. Slyšíme prý všude tyto stesky, ale stále vycházejí nové sbírky. Proto by bylo správnější říci, že staré písně mizejí a místo nich se objevují nové. Autor odmítá hlasy těch, kteří v tomto zjevu spatřují těžkou, nenahraditelnou ztrátu pro národní kulturu. Tvůrčí síla lidu nezanikla, ale nemůže se projevovali starými výrazovými prostředky. A ostatně — dodává autor —• jest spravedlivo „žádati, aby radost naších a příštích dnů stále oblékala včerejší šaty?" Jiří Horák.
*
Kniha černá neb smolná král. svob. města Rokycan z let 15T3—1630. К tisku upravil JUDr. Jan Pohl. Publikace městského musea v Rokycanech. Čís. 4. Vydáno i vytištěno knihtiskárnou Jos. В. Zápotočný v Rokycanech, r. 1911, str. VIII. -j- 80.
Zápisy trestních řízení bývají velice důležité v mnohém ohledu pro hlubší poznání společenských a vůbec kulturních poměrů, pro dějiny /azyka a j. Podobné knihy bývaly porůznu otiskovány, jako na př. výpisky ze Smolné knihy města Solnice v Č. Č. M. 1847, sv. 1., Kniha „bílá na puohony к svědomím" v Č. Č. M. 1861—1864. A tak jest též vydání soudních zápisů rokyckých velmi vítáno, ačkoliv významem svým před jmenovanými ustupuje. Důležitá jest také Černá neb Smolná kniha tím, že se jediná zachovala v západních Čechách. Vydavatel opatřil ji důkladným úvodem, ve kterém mimo vnější její popis charakteri-sován její obsah. Jsou tu do daleké většiny stihány krádež, loupež, žhářství, smilství. Menší jest její význam pro dějiny pověr a pro lido-vědu. Jen na počátku knihy nalézáme, a to ještě pořídku, různé čáry a kouzla, a i ty jsou celkem jen napověděny. Tak na př. obžalován a „řetězem na hrdle strestán" jistý hospodář, že „z návodu ženy své šel s děvkou svou a toho viselce ... že pomáhal řezati", a sice, podle výpovědi jiné, patrně jeho přirození; za jakým účelem, není pověděno. Zajímavé jsou různé čarodějné prostředky na přilákání hostí — proto nasypáni mravenci po lavicích, str. 4, podle jiné výpovědi, str. 8, je vařili a po domě kropili. Jinými prostředky lidi ostouzeli. Dále odjímali mléka, aneb hleděli, aby krávy byly dojné; zvláštními prostředky hleděli působiti, aby člověk aneb dobytek se roznemohl a umřel. Uvedeno stručně, že jisté koření činilo zloděje neviditelným (str. 14). Zaznamenány též styky s čertem (str. 8). Ale celkem jsou tyto zprávy tak skoupé, že mnoho z nich pro dějiny pověr nelze vyzískati. Ku podivu není tu sebe menších narážek na čarodejnícke procesy a to v době, kdy v sousedních zemích německých hromadně pálily čarodějnice. Velice podrobně propracovaný rejstřík usnadňuje užívání knihy. R. P.
|
|
