Drobné zprávy národopisné.

Dne 5./18. ledna t. r. slavil znamenitý orientalista V. R a d 1 o v, ředitel národopisného musea cis. akademie věd v Petrohradě jubileum svých sedmdesátých narozenin a padesátileté vědecké práce. Jubilant, vysoce zasloužilý o hlubší poznání tursko-altajských plemen ruského východu a Sibiře, a neméně zasloužilý o jich kulturní povznesení i sblížení s rusko-evropskou kulturou byl nadšeně pozdraven nę pouze od oficiálního světa, zástupců vědeckých institucí ruských a západoevropských, než také od studující mládeže vyrůstající z různorodých kmenů orientálních, tureckého, tatarského —■ jistá posluchačka ženské university pozdravila jménem tatarských žen vychovaných ve školách založených od jubilanta — jakutského, turk-menského a kirgizského. Radlov, rodem z Berlína již jako mladík přijel do Ruska, aby mohl u pramenů studovati turské dialekty, proto stal se nejdříve učitelem v Barnaule. V Sibiři prožil přes 10 let, konaje hojné cesty po střední Asií. Usadil se pak v Kázaní, byv jmenován inspektorem mohamedánskych škol, aby mohl istudovati turské dialekty povolžské a baškirské. R. 1884 jmenován řádným členem cis. akademie věd a ředitelem asiatského národopisného musea v Petrohradě, kteréž pak přetvořil ve velký vědecký ústav. Stále pak konal hojné vědecké cesty a řídil výzkumné expedice do střední Asie a 3o Mongolie. Velkolepá jest jeho práce vědecká, imposantní jeho činnost publikační, vydání přebohatých materiálu lidovědných tursko-altajských kmenů v originálech, a v překladech německém a ruském, které dávno jíž horlivě jsou studovány od folkloristu. Srv, Uctoji. ВЬстнпкь 1912, seš. únor, str. 793—6.

@------------------------

V poslední době projevil český tisk zájem o olsud sbírek red. р. Fr. Kretze v Uh. Hradišti a docela uváděno, že sbírky hodlá zakoupiti museum pěšťské, kdežto povolané ústavy české se nestarají o jejich zachování. Ve skutečnosti však má sbírky p. Kretzovy v patrnosti i Národopisné museum českoslovanské v Praze a Zemské museum Františkovo v Brně. Rada Národopisného musea zahájila ..již před časem s p. Kretzem jednání o event. zakoupení jeho sbírek, které ovšem nemohlo ęe skon-covati proto, že „do 15. června 1912 má vyhrazeno právo předkupní moravský zemský výbor ispolu s moravským c. k. místodržitelstvím". Nelze tedy mluviti, že by na české straně nebyl dostatečný zájem a ochota lidopisný materiál, nashromážděný p. Kretzem, zachovati českému národu, ať již v některém ústavu na Moravě nebo v Čechách. z.

@------------------------

St. Ciszewski vytiskl v 55. sv. Rozprav Akademie věd v Krakově odd. hi-stor.-filosof. zajímavé pojednání „Wygadzanie, pożyczka i odlsetki" (zvi. ot., 1912, str. 21) a spoustami dokladů doložil výklady o někdejší a částečně dosud u některých národů zachovávané výměně, o zvycích při půjčování a dlužení, jak velkou moc mělo dané slovo u dlužníka, a jak znenáhla vyvíjel se zvyk úrokování, jak s jedné 'strany bylo dávání úroků naprosto perhoreskováno a zavrhováno, jak prvotně vlastně ani nerozeznávány úroky od lichvy, a jak jinde se rozvinul zcela svérázný obyčej zúročení, na př. u honského a pastýřského kmene Karačajovců na Kavkaze. Spis. podrobně vypisuje celý jich systém tím zajímavější, že až do r. 1864 žili úplně odloučení od světa, neznali až do nejnovější doby peněz, takže vlastní peněžní jednotku tvořila u nich kráva. Jich systému užil spis. velmi vtipně na výklad některých míst v Ruské pravdě. К tomu přípojilvýklad struis. terminu pro procenta: rézi. stčes. terminu nářez; připomněl, jak na př. u Bulharů byly daňové povinnosti označovány řezy na zvláštních holích a j. v.

@---------------------

— Týž učenec ukázal v článku „Fabuła w poemacie Słowackiego, Ojciec zadżumnionych" vytištěném v slavnostním spise „Księga pamiątkowa ku uczczeniu 250-tej rocznicy założenia uniwersytetu Lwowskiego przez króle Jana Kazimierza", že karanténní lékař dr. Steblo, který básníkovi vypravoval děj, kterýž se stal podkladem jeho básně, neměl na zřeteli skutečnou událost, než reprodukoval jen arabské podání lidové.

@-----------------

Doplňkem k referátu prof. Boháče o knize vypisující německé osady v Bosně fisitr. 82.), poukazujeme ještě na článek Jana Magiery „Ludność polska w Bośni"