Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 95



v časopise „Świat Słowiański", Luty 1912 (str, 81—100), Mezi úřednictvem bylo 9242 Slovanů, 1271 Němců a 343 Maďarů podle 'statistiky z r. 1910; a mezi slovanským úřednictvem bylo kromě Srbochrvatů 1196 Čechů, 516 Poláků, 401 Slovinec a 309 Malorusů. Zpravodaj podotýká, že jazyk „bosenský" nedělal Polákům obtíží, takže se mu každý rychleji naučil, než bylo úředně stanoveno. „Vpravili se do toho jazyka tím snadněji a lehčeji, že se úřadovalo jím jen ústně, a vnitřní i písemní úřadování konalo se a koná se dosud jazykem německým". Charakterisuje se postavení a význam polského úřednictva vůči českému a německému, i konstatováno, že třeba dosáhlo význačného postavení ve správě zemské, nemá přece významu ani vlivu značnějšího. Hlavní pozornost věnoval p. Magiera polským osadníkům. Mezi novými kolonisty z 1. 1890—1905 přistěhovalými ze zemí předlitavských tvoří Poláci větší polovici, z 1605 přistěhovalých rodin bylo jích 830 vedle 365 maloruských, 107 českých, 331 německých atd. Úplné statistiky polských osad není, jsou také většinou míšené, polsko-maloiruské. Jsou pak rozloženy převážně v okre&u prňavorském, ba-ňaluckém a tešanském. Spis vyčítá jednotlivé osady i počet obyvatelů, znázorňuje osídlení také na mapce. Celkem páčí spis, počet Poláků usedlých i s úřednictvem na 10.000, s vojskem na 12.000, Konstatuje, jak starší pokolení pevně se drží svých tradic polských, ale mladé pokolení, v nových osadách zrozené, pomalu splývá s domorodým obyvatelstvem, zapsal několik příkladů nově ise tvořícího smíšeného jazyka. Stýská si, že třebas jsou místy knihovničky polské, málo jich užívají; školství jest velmi ubohé, a kde jest, napomáhá jen rychlejší assimilaci dorostu osadníckeho, ani církevní život není o nic lepší, duchovenstvo chrvatské není přátelsky nakloněno Polákům, do diecese baňalucké zapovězen vstup polským kněžím (str. 93), také antagonism poLsko-maloruský se tu uplatňuje, spis. ukazuje jakési ustupování před živlem maloruským, řeckokatolickým.

Nenašel by se mezi četným českým úřednictvem nikdo, kdo by podrobněji vypsal život českých osad?    jpa.

@----------------------

V únoru začal v Soběslavi kurs pro vyšívání blatské. Kurs, jehož se súčastní 13 paní a dívek, vede stará blatská švadlena pí. Trnková.    z.

@---------------------

Po Praze — - a jistě také po venkově —■ obcházel letos v zimě muž, který se vydával za sběratele (neexistujícího dosud) českého musea ve Vídni a kupoval kde jakou starožitnout. Denník „Venkov" upozornil na činnost nepovolaného sběratele, který na to najednou, pokud aspoň bylo možno se informovati, zmizel a od činnnlsti své asi upustil. Bylo by dobře, aby každý, kdo se setká se sběratelem starožitnoístí, předstírajícím, že pracuje pro ten či onen ústav, a nelegitimujícím se náležitě, vždy hned na podobnou sběratelskou činnost upozornil.    z.

@-------------------------

Na první týden září t. r. svolán jest do Ženevy XIV. mezinárodní к o n-greis pro antropologii a předhístorickou archeologii. Na programu sjezdu jest několik důležitých otázek vědeckých, jako o fosilních rasách v Evropě, o zbytcích předhilstorických ras v Africe, Asii a Americe, o „primitivech" dosud žijících, o stycích mezi Afrikou a Evropou v dobách předhistorických, o stycích mezi Italii a Evropou zaalpskou v době bronzové, kterými obchodními cestami pronikly do střední Evropy různé průmyslové výrobky původu hellenského v době Hallstadtské a La-Těneské, východní zeměpisné hranice kultury La-Těneské a j. v.

@-----------------------

Na 9.—13. září t. r. svolává ise doLeydenu čtvrtý mezinárodní sjezd pro dějiny náboženství. Má se skládati z 10 sekcí. 1. Náboženství kmenů divokých a hlavní problémy. 2. Číňané a Japonci. 3. Egypt. 4. Semité. 5. Islam. 6. Indie a Iran. 7. Řekové a Římané. 8. Germáni, Keltové a Slované. 9. Ma-lajcí a Polynesané. 10. Křesťanství. V mezinárodním výboru zasedají zástupcové význačných západoevropských a' severoamerických universit Za oficiální jazyky sjezdu jsou připuštěny francouzský, německý, anglický a italský. Přihlášky přijímá sekretariát sjezdový v Leydenu. Příspěvek členský obnáší 25 kor., pro dámy členů sjezdových polovicí.


Předchozí   Následující