str. 96
Zprávy o museích a společnostech národopisných.
Společnost Národopisného musea českoslovanského v Praze konala svoji řádnou valnou hromadu dne 10, března 1912. Valná hromada jednomyslně schválila zprávy funkcionářů (jednatelskou i pokladní). Na návrh musejní rady zvoleni byli zakládajícími členy Společnosti NMč. pp. univ. prof. dr. Josef Gruber a vi. r. Jiří Stibral, řeď. Um. prům. školy, kteří získali si svojí účastí a spoluprací při řízení musea cenné zásluhy a museu svým přispěním značně prospěli. Při doplňovacích volbách byli vysláni do musejní rady opětně od členů zakládajících pp. univ. prof. dr. J. Gruber a univ. prof. dr. Jiří Polívka, od členů ostatních kategorií pp. vrch. fín. r. K. Buchtela a prof. dr. K. Chotek. Za náhradníky byli zvoleni pp. Jos. Kazimour, prof., Bohuš Svoboda, statkář, a K. Štapfer, akad. malíř; za dozorce účtů Ferd. Schlaeger, vrch. úředník v. v. a Ferd, Tallowítz, soukromník. z.
@-----------------------
Musejní spolek v Nymburce vydal svoji prvou ročenku, v níž podává i stručné dějiny musea. Museum bylo založeno již r. 1885; sbírky jeho jsou sice majetkem města Nymburka — a to majetkem neiscizitelným — ale správa přísluší Musejnímu spolku. Museum nymburské, jako většina českých museí, trpělo a trpí nedostatkem vhodných místností. Za čtvrtstoletí svého života muiselo se již třikráte stěhovati, leč místností, v nichž by mohly býti sbírky prospěšně umístěny, dosud nenabylo. Museum účelně omezuje svoji činnost na sbírání památných předmětů svého působiště, na ochranu jejich před zkázou, a to nejen, pokud je lze uložiti ve sbírkách musejních, nýbrž i pokud vyžadují zachování na svém původním místě (jako stavby a pod.).. Museum obsahuje knihovnu, oddělení prehistorické, sbírku starých výrobků průmyslových a řemeslnických, památky cechovní, sbírky numismatické, krojové, archiv, oddělení umění výtvarného a isbírku map. Musejní spolek má 76 členů, z.
@-----------------------
Národopisné společností v Plzni podařilo se laskavostí majitelů i obětavou snahou svých členů snésti bohatý materiál lidových památek nábytkových, krojových, všeho druhu nádobí, nástrojů, vyšívání a krajek, zapsané slovesné tradice, kreseb a obrazů, jak dosud na Plzeňsku v měšťanských i venkovských rodinách se uchovaly, a dne 24. března zahájená výstava národopisná v lidovém sále měšťanské besedy v Plzni podává výmluvnou revisi toho, co z lidového umění na Plzeňsku možno ještě zachrániti. Výstava potrvá do konce dubna t. r. a jest rozhodným krokem к založení 'samostatného Národopisného musea v Plzni, pro něž „Kroužkem přátel starožitnosťí' v Plzni vyhlídnut byl Gerlachův dům v Plzní,
0 jehož úpravu k tomu účelu stará se městská rada král. města Plzně. Společnost vydává průvodce po výstavě společnou prací p. tajemníka historického musea v Plzní dra. Fr. Macháčka a p. obchodníka Lábka, kteří přehledně vysvětlují a případně komentují v organicky související skupiny rozdělený materiál výstavní, a nevšední zájem obecenstva hned od zahájení výstavy se projevující 'slibuje uskutečnění všech ostatních cílů Společnosti, která má členy mezí veškerou inteligencí městskou
i venkovskou.
@-----------------
Národopisná sekce cis. ruské zeměpisné spol. v Petrohradě projednala ve svých schůzích několik velmi zajímavých otázek, jak poznáváme z protokolů vytištěných v „Izvěstijích cis. rus. zeměpisné spol." sv. 47. Jednáno o otázkách všeobecně důležitých a týkajících se soudobého života jak o ruském obchodě v Mongolsku, o Číňanech v Ussurijském kraji a j.; známá sběratelka E. Lineva přednášela o ruských sektářích osídlených na Kavkaze a zvláště o jich nápěvech, při čemž dobré služby prokazoval fonograf. Jiná přednáška o hudební a básnické tvořivosti selské ženy ruské a zvláště o písních při svatebních obřadech byla provázena sborovými písněmi, jež přednášely síly umělecké. Bylo jednáno o národopisné mapě Ruska, na které pracuje řada učených specialistů. Bylo usneseno, že jest žádoucno, aby národopisná sekce se připojila к mezinárodní federaci folkloristu. A. Smirnov četl o soudobém postavení otázky o ruské pohádce a o jejím vědeckém zpracování, dotknul se pokusů o roztřídění látek a motivu pohádkových, o pokuse finského učence Antti Aarne a předložil vlastní „Systematický ukazovatel látek a variantů ruských národních pohádek".
|
