Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 108

tak charakteristické pro slovanský dům od jeho historických počátků1), se vůbec nestaví a komoru nahrazuje půda (h ů r a, pl. h ů r у) nad stropem jizby a síně a pod krovem, vyvýšeným nízkou podezdívkou s řadou větracích okének. Srv. výše na obr. 5., 12. a 14. Ostatně i při komorách mívali někteří sýpky nad jizbou v podkroví. К dopravě zboží nahoru sloužily větší otvory v doškové střeše, zv, výlety, obyčejně vzadu na straně do dvora, ale také ze předu (srv. obr. 4. a 6.). Ve Vlčnově jsem zahlédl výlety i nad komorou a jsou ovšem podobné i u stodol.

Význam sýpka je ve Veletínách známý, ale sýpce nad jizbou říkají také „na komorách". Za to neznají ani zde, ani, pokud vím, jinde na Slovensku „špýcharu".

Síň v domě nemá mimo kuchyň nic zvláštního. Zevně síň, totiž vstup do ní, míval však po celém dolním Slovensku zděný výstupek o dvou vyběhlých pilířích se zaklenutým, nahoře obloukovítým stropem, pro který je na Slovensku nejběžnější význam ž u d r nebo ž u-dro (viz dále na str. 111.), ve Veletínách však g á n e k. Tato žudra, jejichž jméno z latinského solarium (prostřednictvím něm. Söller, niz. Zolder) už kdysi Houdek správně vyložil2), bývala různě vyvinuta, někde prostornější3), někde nehluboká, ale byla patrně dříve všude stavěna, a jelikož žudro bylo hlavním a jediným význačným architektonickým motivem, je přirozeno, že se к němu obracela a soustřeďovala i umělecká snaha lidová, oplývající dříve mocně vyvinutým smyslem dekoračním. Žudro bývalo především malováno. Ve Veletínách zastihl jsem poslední malované žudro před lety na č. 3a. Malovala je (ale už pomocí patron) stařenka Jedličena4), která zatím zemřela. Nyní ani této' ozdoby na stavení již není a žudro je obíleno (srv. obr. 5.). Žudra obílená možno viděti ještě tu a tam u starších stavení5), ale u nových jíž nejsou, a fadessu nových průčelí nebude za krátko mírnítí ani věžovitý motiv komor, ani motiv roztomile profilovaných žuder.

II.

Jak jsem už výše pověděl, je typ starého domu, zde z Veletín předvedený a popsaný, vůbec základním typem slovenským na Moravě. Pokud znám kraj sám a pokud mi došly výše zmíněné zprávy od jiných, vidíme ovládati systém trojdílný se síní v prostředku, jizbou na jedné a komorou nebo druhou jizbou na druhé straně. Staré domy


1) Více o tom hodlám vyložiti ve zvláštním článku o staré slovanské kleti.
2) Český Lid, II,, 386. Ukazuje na to starší forma, doložená z XV. stol. —■ žoldr (srv. násl. poznámku). Srv. i Meringer Deutsches Haus, 88. Č. Zíbrt v Č. Lidu, V., 384., uvedl ze stč. Gesta Romanorum (ed. Novák) i formu žel é i, v jiném ruk. ž o 1 é ř.
3) Znám i zprávu o komůrce nad žudrem (žoldr) v okolí Uher. Brodu z XV. stol.,- tedy asi takové, s jakou se setkáváme u rozměrných žuder hanáckých. Viz Ign. Tkáče Naučení brněnská uherskobrodským. (Uh. Hradiště, 1882.) Srv. Čes. Lid 1. c.
4) Tato zde obvyklá forma je zajímavá: Orlovský — Orličena, Jedlička — Jedličena, Zemek — Zemčena.
5) Podobné gánky mívaly í o samotě stojící komory. Srv. pěknou komoru ve statku Buráňově na obr. 11. Podobných komor s gánky několik je i ve Vlčnově.

Předchozí   Následující