bez kuchyně v síni, v nichž se v kamnech „kuří" z jizby, jsou dosud jen na horách.

Tento půdorys a tento vnější obraz je nejen na Uherskobrodsku, ale, jak jsem poznal, všude na dolním Slovensku základním typem starého stavení, a byl zajisté i jinde, odkudž nemám zpráv. Nejčastěji setkáváme se ještě s tím, že komora z příčin různých oddělena je od obytného domu a postavena jinde, buď před dům nebo častěji vzadu do dvora. S tím souvisí pak to, že dům jizbou, tedy štítem, stojí do ulice a podél něho vyvíjí se zvláštní podsíň,1) Občas vyskytuje se variant nárožní, při němž síň tvoří roh domu a jednu další stěnu jizba s kolnou (navrátím), druhou komora se stájemi a chlévy. Znám podobné doklady z Podluží, Dolněmčí, z Lipová. Také jsem zahlédl komoru, odstrčenou jizbou pro výměnek (Strážnice č. 258), Na Bojkov-sku a Kłobucku přechází síň i před komoru (Šanov, Slavičín), jinde se kuchyň táhne za celou jizbou (Stavěšice), Na Břeclavsku v polovině XIX, stol. leželo mnoho vojska a sedláci zvykli si stavětí vedle hrubé jizby druhou menší pro vojáka, zv. í z b ét k a. Tak sluje na Kyjovsku i malá jizba pro výměnkáře (Skoronice). V Nedachlebicích komůrce vedle síně říkají izdébka.

Téměř na celém dolním Slovensku stavělo se do nedávna z nepálených cihel (v e p ř o v i c, na Kyjovsku íkotovic), za starodávna i prostým pěchováním stěn, jako se to udrželo dosud na kopanicích. Jinde toho jsou jen pamětníci, na př. v Nedachlebicích, Tvrdonicích, Bojkovicích (n ab í j e n í c e), v Dolněmčí, Skoronicích a Ždánicích,2) Nověji se počína užívati cihel pálených. Pokud a kde se dosud na Slovensku moravském i obytná stavení budují ze dřeva, nemohu dnes přesně říci. Vím sám o dokladech z Bojkovska a Luhačovska3), a podle došlé mi zprávy zajímavý bude po té stránce Hřivny Újezd na sever od Luhačovic. Stavení tamější č. 8 z r. 1713 je z kmenů jen se dvou stran přitesaných (t. zv. p r o t e s y). Tamže domy měly pod štítem holubník, polokuželovitý, zvláště krytý výstupek. Hřeben střechy sluje všude kalenica.

Pokud se týče variací v názvosloví, lze připojiti к výše pověděnému ještě dosti poznámek.4)

Hlavní světnice obytná sluje všude jizba, izba, což přechází místy i na označení domu celého, na př. v kopanicích, podobně jako tomu je v Polsku.6) V Podluží na př. v Lanžhotě říká se h r u b á i z b a. Pouze v Bzové setkal jsem se vedle jizby i s názvem svetlica, přešlým patrně ze sousedního Trenčanska (tam svetlica) a na západě v Kyjovsku zase s názvem s e k n i c a (Žarošice, Ostrovany u Ždánic), který asi vznikl zase vlivem českým. Komora, síň (sieň) a kuchyň jsou názvy všude běžné, jen na kopanicích říkají síni už po uhersko-slo-