svatebního obřadu. Nej známější jest knížka Vavákova z r. 1765, později mnohokráte přetiskovaná, s níž se v podstatě shoduje popis Erbenův. Zápisky Zavřelovy jsou proto zajímavé, poněvadž se ve mnohých kusech — jak již p. autor v předmluvě poznamenal — liší od textu Vavákova. (Srvn, na př. řeči družbovy při námluvách atd.) Podrobné srovnání s knížkou Vavákovou zabralo by mnoho místa, upozorňuji tedy jen na formulář, který jest zajímavým příspěvkem ku poznání našicb svatebních obřadů v XVIII. stol.

S radostí četl jsem poslední kapitolu knížky, totiž článek o písních jarmarečních1), neboť vidím v něm pokus o podrobný soupis látek těchto písní, к nimž při vědeckém studiu lidové poesie nutno přihlížeti. Podotýkám ovšem hned, že nemohu tento pokus nazvati zdařilým a jako blavní vadu bych vytkl nepřehledné uspořádání látky, zaviněné tím, že p. autor nedovedl sloučiti belletristický způsob zpracování s pevným roztříděním materiálu. Krátký přehled obsahu nás o tom přesvědčí. Pojednav o historických písních XVII. a XVIII, věku2) parafrasuje skládání o malíři, jejž růženec posvěcený od sv. Benedikta zachránil před úklady ďábelskými a připojuje obsah jiných balladi-ckých skladeb kramářských. Vedle toho čteme však obsah písně o objevení sloupské jeskyně a pak zase parafrasi balladické látky atd.

Na str. 17. poznamenává p, autor: Odvrátíme se již od starosvetskych historek....... a přistoupíme к hojnému skladu „Písní pro

obveselení mysle atd." Soudili bychom, že tímto poněkud nepřesným výrazem míní písně lyrické a satirické, ale na str. 23. nalézám známou kramářskou romancí o vysloužilci, jenž provezl starou pannu do nebe, na str. 29. píseň o nešťastných milencích, pak následuje úvaha o písních poutních atd. a na str. 65. jest zase výčet balladických skladeb lidového pěvce Kratochvíla atd. atd.

Bylo by mnohem přehlednější pojednati samostatně 1. o skládáních epických, 2. o kramářské lyrice — tu by se mohlo podle povahy materiálu provésti rozdělení podrobnější — a 3. o skládáních tendenčních a satirických. Při tomto způsobu dělení by také paraf rase obsahu jednotlivých skládání — které v nynějším zpracování jsou místy trochu rozvleklé — mohly býti stručnější a ucelenější.

Přes tyto nedostatky uznávám rád, že p. spisovatel vykonal prácí záslužnou. Sebral a parafrasoval — místy i věrně otiskl — řadu kramářských skládání, která dříve bylo nutno pracně shledávati po špalíčcích a také poznámky připojené к textu jsou poučné, jako na př. (str. 53.) soupis textů, vydaných v tiskárně J. Bergera (později u Augusty) v Litomyšli. Snad by bylo možno najiti ještě více? Vzpomínám si na zajímavé nálezy v tiskárně Landfrasově, o nichž podal zprávu dr. J. Karásek v „Čes. Lidu" XII. 65 n.

Z textů kramářských upozorňuji na balladu „Devět křížů v lese bytešském" (str. 11), jejíž obsah upomína na známou pověst B. Němcové (srov. Tille, České pohádky atd. str. 74.), na známou literární