látku o věrné ženě, jež v mužském přestrojení zachrání svého manžela, na skládání o statečné dceři mlynářové, která pobila loupežníky (str, 16.Y), o hostinském, jenž svou těhotnou ženu prodal loupežníkům atd.

Na str. 75. dotkl se p. autor také zajímavé otázky o poměru písní kramářských к poesii lidové v užším slova smyslu. Přiznává, že „u mnohých písní jarmarečních jsme vskutku na rozpacích, není-li možno je také vřaditi mezi květy zaniklé již lidové poesie." Jest to známý zjev a již Hostinský upozorňoval na to, že mnohé písně kramářské vznikají týmž způsobem jako „nové" texty lidové: z jednotlivých strof několika písní sestaví se text, kombinace se upevní nějakou novou strofou a „variant" jest hotov.

To platí ovšem zejména o starší kramářské lyrice, ale máme doklady, že také do epických písní kramářských vnikají verše, ano i celé strofy z lidových ballad, ačkoliv jest veliký rozdíl mezi oběma genry, zejména co se týče stilu a stavby děje. I ve výboru páně Blažkově najdeme lyrické texty, které byly již pojaty do starších sbírek lidových písní; tak na př. (str. 18.) „Nová píseň", tištěná v Chrudimi u Pospíšila, byla otištěna v S. n. p. L3 43 č. 13 atd.

Není zde místa pro podrobný rozbor, při němž by bylo nutno zkoumali i jednotlivé verše a strofy; poznamenávám jen všeobecně, že mnohé texty kramářské jsou jen zhrubělými varianty starších písní lidových.

Na konec ještě několik slov o jazykové stránce knížky. Nalezl jsem nejen četné nesprávnosti pravopisné, které snad valnou většinou byly zaviněny nepřesným tiskem — čteme: okázalost, troufalost (str. 35.), vrchnost (71.), char-akteristické atd. — ale i nesprávnosti fra-seologické a stilistické.

Několik příkladů:

(Předmluva) „v pádu potřeby",

(Předmluva) „Studiu starého traditionelního života našeho lidu věnována u nás druhdy jen skrovná pozornost a mnoho téhož zají-vých individuálních zvláštností upadlo nadobro v zapomenutí."

Srovn. ještě ve statí o jarmarečních písních str. 4., 6., 8. atd. atd.

Z celého rázu knížky jest patrno, že p. Blažkovi nešlo jen o to, aby sestavil lidopisný materiál, nýbrž že chtěl také dáti širšímu kruhu čtenářů dobrou, zábavnou četbu. Proto jsem se také zmínil o slohu, neboť zejména v publikacích tohoto druhu měli by spisovatelé stránce jazykové věnovati zvýšenou pozornost.

2. Týž autor napsal pro třetí díl souborné monografie o Chru-dímsku a Nasavrcku2) dvě lidopisné stati, totiž „Pověsti a bytostí báječné" (str. 165. n.) a „Ze života lidu" (str. 401. п.), které přinášejí jednak nový materiál, jednak věci známé ze starších prací, o nichž jsem se nahoře zmínil. Nechtěje zabíhati do podrobností, naznačím stručně ráz obsahu.

Ku pověstem místním, známým ze starší jeho knížky, připojil p. spisovatel lidové tradice o vodníkovi, o ohnivých mužích, světýlkách,