Jiří Horák :

ritu, místních narážek atd. Ostatně co se týče českých písní, zejména pak písní z této části Polabí, nejsme dosud tak zaplavení sbírkami, že by bylo zbytečno otískovati nové varianty. Na př. sbírka Holasova (V., str. 191 n.) má 42 písně z celého Polabí (!) a ani v Čes. Lidu není mnoho zápisů z těchto krajin.1)

Než připusťme, že nebylo naprosto možno otisknouti více. Pak aspoň měly býti tyto zlomky vydány způsobem důstojným celkového rázu díla. Očekával jsem, že najdu úvod, v němž p. sběratel vytkne, ve kterých vesnicích sbíral, že vyjmenuje osoby, od nichž zapisoval, podá aspoň několik poznámek o nynějším stadiu lidového zpěvu, že se zmíní o místní literatuře, dále že rozdělí svůj materiál na přehledné skupiny a označí u každé písně, kde a od koho byla zapsána. Z toho všeho není v práci p. Váňově nic. Texty visí ve vzduchu, ani stopy po nějakém úvodu, u většiny písní není označeno, kde byly zapsány, texty nejsou ani číslovány, takže při citování nutno vypísovati vždy první verš, písně nejsou roztříděny atd. A co se ostatních výkladů týče, nalézám jedině na str. 55. hubenou poznámku, že místo lidových písní šíří se kramářské a j. kuplety. Čteme tam také větu: „Na Pardub-sku vznikla zobecnělá píseň „Chodíval k nám, chodíval z kanceláře písař ..." Bylo by zajímavé, kdyby p. autor byl uveřejnil důvody svého tvrzení. Pochybuji o jeho správnosti. Píseň vznikla patrně ve stol. XVIII,, zpívá se na rozsáhlém území, neboť máme varianty slovenské (Slávia II,B 34 č. 64) i polské (srovn. N. V. Č. IV., str. 136.) a byla by to vskutku vzácná náhoda, kdybychom u textu tak rozšířeného dovedli stanovití místo vzniku.

Na str. 55. cituje p. autor feuilleton F. K. Rosůlka (Pernštýn XII., 1890, č. 16.)'-') „české nečeské pírríčky žalostné i kratochvilné". Neznám tohoto článku, ale snad přináší nové detaily, a pak měl býti otištěn aspoň výtah, neboť právě články, roztroušené po krajinských listech, nejsnáze zapadnou bez užitku.

V závěru připojují stručný kommentář к některým textům:")