a prosí za vysvobození. Vysvoboditel musí býti sedmý z rodiny nešťastného panoše, lískovým prutem musí vyjmouti hradní paní v podobě saně plamenný klíč ze chřtánu atd. Bednář pokusí se o vysvo' bození, ale jat hrůzou, uteče a upadne do nevyléčitelné choroby. — Povídka tato zpracována jest z novelly v Hormayerově Taschen-buchu II. 1821 č. 23. s. 234.17), která se až na exposici shoduje s živými pověstmi německými o nezdařeném vysvobození bílé paní.

I „PannaPernštýnská" v 3, svazku téže sbírky č. 5. (Sebrané spisy II. s. 267.) jest knižní novella upravená podle vypravování Balbínova „De Virgíneo Spectro in Arce Perensteinensi", Miscell I. 3. с. XVI. § 2. pag. 192. Jesuita Drachovský, který dlel na Pernštejně a konal tu kázání, potkal při prohlídce hradu pannu se svazkem klíčů; oslovil ji laskavě, dívka se usmívala a pak se plna úcty vzdálila. Několik dní na to zastihl ji, ana se češe, a napomenul jí, že se v den Páně nesluší zdobiti se. Když pak jí nespatřil pří bohoslužbách, ptal se rozhořčen na ni hradního, který mu vysvětlil, že je to „virgi-neum spectrum". Až potud shoduje se vypravování Míkšíčkovo s Balbínovým.ls)

Mikšíček pokračuje však ještě dále, a s n a d tato část pověsti „sepsána a sdělena jest od p. Jana Bartáka", smí-lí se něco víry dáti poznámce Mikšíčkově. Jest to příběh panny pernštýnské. Po smrti svého otce spravovala Markéta panství se svým strýcem, ale když povstaly mezi nimi různice, opustila Markéta "s komornou tajně hrad. Strýci zjevila se po nějakém čase dívka, vybízející ho, aby se s ní odebral к Markétě, a brzy na to přivedla Marketu i její komornou. Markéta nežádala nic jiného, než „aby jí to chladné staveníčko, které je u kostela" (t. j. hrobku) za obydlí popřál. Za nějaký čas našly se v jeskyni u rybníka zetlelé mrtvoly Markety a její komorné, a na to zjevoval se duch Marketin se svazkem klíčů. — Znovu podává Bal-bínovu novellu Bufková-Wanklová „Z Ječmínkovy říše", Mor. povídky a pověstí, s. 70 n. Dává vyniknoutí těm rysům, které činí ze zjevu bílou paní. Příběh Marketčín uvádí rovněž, a to velmi obšírně v či. „O Zubří a Pernštýně", s. 59 п., mísíc tradici s knižními rysy a ozdobami. Bílou paní jest Markétka, dcera Bavora z Pernštýna, strýc její zve se Jímram, Markétka zahyne v jeskyni blíže Medvědic, u Mik-šíčka zjeví se tři ženy (cizí žena jest asi sama smrt), u Bufkové jen Markéta a komorná; jinak se obě povídky shodují. — Stručně uvedena jest opět pověst ta ve sbírce Klausově „Pověstí z východních Čech", Nymburk 1906, s. 15.

Knižní pověstí jest i „K r v a v á p a n í" v M. Mikšíčkových „Národních báchorkách", svazek L, Znojmo 1845, s. 57. Je to nepokojný duch bývalé majitelky zámku, chodící vždy na 1. máje o půlnocí v bílých, krví potřísněných šatech s dýkou v ruce všemi místnostmi zámku. Kromě jména shoduje se zjev ten zcela s postavou bílé paní, která za trest obchází a čeká na vysvobození. Vysvoboditel získává