Bílá paní této pověsti jako lidem škodící zjev má již poněkud jiný charakter a stojí už na přechodu к jiné skupině postav lidového podání: divých žen, lesních žínek, Húkalek, Slíbek a p. Zvou se obyčejně jen „bílé ženské, ženy, roby".20) — I v německém podání zvou se často divé ženy „bílé paní"; též „salige Frauen", vysoké světlé postavy zemí alpských jsou v mnohém podobny bílým paním. Přechodné postavě bílé paní v pověsti z Bydžovska odpovídají „witte Wiwer" vestfálské pověstí, Kuhn.Westfäl. Sagen I. č. 138a (— Ranke Volkssagen s. 119): dvě bílé ženy zavlekly šestinedělku do sluje, z které vytékal potok; teprve po šesti letech se vyprostila ze zajetí. — Bílým, krásným, zlatým paním studánek jsou velmi podobny vodní panny a ženy, Vodopanenky, mnohdy také jen bílé paní zvané.21) Někdy jmenují se „vily či bílé paní", tak na př. u Amorta, Bách. a pov. Berouna s. 28. Rozdíl jest jednak ten, že se víly, vodní panny málokdy vyskytují ojediněle, obyčejně v tlupách, jednak se liší tyto zjevy svou nebezpečnou bujností od vážné postavy bílé paní. Všecky jmenované příbuzné postavy lidové obrazotvornosti mají daleko určitější rysy než bílá paní, kde jest patrný ještě mythický podklad zjevu.

Jednoduchá pověst o zjevení bílé paní a pověst o pokladu splynuly v novou, složitější formu. Příčiny spojení obou motivů jsou na snadě: bílá paní sídlí v hoře, a v hoře leží i poklad. Nebylo třeba dále velké obrazotvorností, aby se z bílé paní stala strážkyne pokladu, která z něho uštědřuje a p.

Již v Balbínových Miscellaneích I. 3. c. XVI. § 7. najde se pověst taková. Služka matky Balbínovy, paní Zuzanny, hledala na starém hradě v Hradci Král, zeliny za východu slunce. Náhle viděla stati před sebou bílou pannu („candida puella"), která ji vedla do sklepa. Zde uzřela služka ohromné poklady. Když se zpěčovala jiti dále, naplnila jí bílá parma klín z nejbližší hromady, řkouc, aby donesla to své paní, a doložila: „Kdybys byla, hloupá, vešla, sobě i paní byla bys mohla odnésti, že by to stačilo na celý život," Odcházejíc, slyšela služka, jak ji bílá panna zve, aby jen přišla opět atd, — Pověst „O pokladě a bílé. paní na Tetově" ve sbírce Slavie „Pohádky a pověsti našeho lidu" 1882 s, 107 n, má již častý dodatek podobných pověstí. Bílá paní vede chudou ženu do sklepa s poklady, z nichž jí dovolí si vzíti, Když však bílá paní zmizí, zatouží žena nabratí si j eště více pokladů, vysype peníze z klínu a pospíchá znovu do sklepa. Ale světlo zmizí, a žena nenajde ani vysypaných peněz, — Nadpozemská paní, která se zjevuje chudému baráčníkovi, spícímu u paty Rožmberka na místě, kde se propadla mariánská kaple, má sice již rysy P, Marie, ale jina!'-neliší se od bílé paní, sr, Grohmann s, 297, Podle jejího rozkazu odebere se chudák do hory a naplní si penězi střevíc. Vrací se, aby si nabral pokladů i do druhého, hora však je jíž zavřena, — Pasáka, kterého druhové spustí do otvoru u paty Hazmburku, obdaruje bílá