sr. Grohmann, s. 296. Stejnou pověst zaznamenal H, Gradl, Sagenbuch des Eger-gaues, 1892, č, 18. s. 9. Schüller, Sagen aus Mähren, s. 91., uvádí variantu z Mikulovská; podle jiné verse — tamže s, 94, — radí bílá paní naříkající ženě, aby si přišla po roce pro dítě, černého ducha rozdrtí blesk. Podle varianty této pověsti ^- tamže s. 95, — přichází к dítěti anděl, černý muž rovněž bleskem rozdrcen. Podobná jest i německá pověst ze Slezska u Vernalekena, Mythen, s, 136, Vedle bílé paní vystupuje tu i černá paní, která potrestá lakomce. V krajinř u Neubergu se tato pověst opakuje, sr. Vernaleken s. 136.; lid však myslí, že bílá paní jes.t matka boží. Světlá, andělská postava ošetřuje zapomenuté dítě podle pověstí saské, sr. A. Meiche, Sagenb. d. K. Sachsen, č. 903, s. 729 n.

Zjevování bílé paní vzbudilo otázku, proč se bílá paní zjevuje. Odpověděno bylo na ni motivem zakletí: bílá paní jest zakleta, ať už bez viny, ať Už pro nějaké provinění, a čeká na vysvobození. Tím poskytnuto bylo lidové obrazotvornosti volné pole pro různou motivaci zakletí a pro stanovení rozmanitých podmínek, za kterých se může vysvobození uskutečniti. Bílá paní ztrácí neurčité rysy, a nastupuje s větší určitostí i veliká rozmanitost. Tím ovšem pozbývá bílá paní, panna podoby přírodního démona, anthropomorfisuje se čím dále tím více, a vykládá se konečně jako duch nějaké ženy.

Některé pověsti jsou zcela jednoduché, obmezujíce se jen na udání podmínky vysvobození. Bílá paní obchází na břehu potůčku u Mušie podle pověsti uvedené Grohmannem s. 40, Až tam všechny stromy uschnou, přestane bílá paní obcházeti. — Bílá paní jest zakleta ve studánce Klabalce u Berouna, vysvobozena bude tím, že si ji některý jinoch vezme za ženu, Amort Bách. a pov. Berouna s. 28. — Podobnou povídku slyšel asi Krolmus na Zbirožsku o studánce blíže kláštera sv. Dobrotivé, sr. Krolmus. sbírku II, s. 561. Bílá paní, která druhdy obchází po okolí, jest zakleta v této studánce. Milovala prý stejně dva rytíře, kteří ji pak na dvé roztrhli. Bude vysvobozena kněžími.24)

Jiné pověsti vyslovují se velmi určitě o příčině zakletí. Na den sv. Petra a Pavla obchází bílá paní po břehu Jizery. Byla to prý princezna, jež ve zlosti pobila celou družinu. V družině té však byla též čarodějka a ta jí začarovala. Nebude dříve vysvobozena, dokud nebude Mladá Boleslav v nej větším nebezpečí. Sr. Grohmann s. 41. — Stejná téměř pověst opakuje se u Hradce Král. Zakletí bílé paní motivuje se podobně: pobila družinu, ve které byla též schovanka čarodějky, čarodějka ji začarovala; musí zůstati tak dlouho zakletou, až poutník nějaký se pomodlí u kříže tři otčenáše, sr. Grohmann s. 71. — O začarovanou princeznu běží také v pověsti z vesnice Kukleny, sr. Grohmann s. 71. Je začarována od rytíře, kterého odmítla. Jde-li kdo na den Všech svatých kolem, vezme ho s sebou do zámku a nepustí dříve, dokud jí nedá něco к jídlu, neboť je na tak dlouho zakleta, až jeden z rodiny zamítnutého rytíře jí něco daruje.