přenesen sem z pověstí o (zakleté) bílé paní a pokladu. Odnětím klíčů může býti vysvobozena černá paní, která vyjíždí se svými dětmi na ohnivém kočáře, sr. Václavek, Něk. poh. a pov. z mor. Val.2 s. 63. Prutem lískovým má se vykonati vysvobození v podobné pověsti slezské, Kühnau č. 232 s. 249; v této versi jest konečná formule podobná moravské: bílá paní zarazí prut do země, vysvoboditel musí ležeti v kolébce, zhotovené ze dřeva stromu, který z prutu vyroste. Podobné jsou pověsti Hauffen, Gottschee s. 99, Alpenburg, Mythen u. Sagen Tirols s. 392, Baader, Volkssagen aus d. Lande Baden č. 220 a j. Suchá větev kvete po šestnácti letech, vysvoboditel, který ležel v žádoucí kolébce, dotkne se jí věže a vysvobodí černou pannu, sr. Schreiber, Sagen aus d. Gegenden d, Rheins u. d. Schwarzwalds č. 66. Třešňový strom má dáti dřevo na kolébku pod. jako v moravské versi i v hes-senské pověsti, sr. Grimm D. S.2 č. 224, podle které se ukazuje bílá panna v podobe hada. Ranke zjistil deset versí něm., kde třešně je oním spasným stromem. Závěrečný motiv verse moravské zdůrazňuje nejistotu vysvobození; někdy jsou ještě těžší podmínky: ptáček musí zanésti pecku, z které má vyrůsti spasný strom, v skulinu zdi, sr, Bechstein, D. Sagenschatz d. Frankenlandes I. s. 191 (— G. D. M.4 II. s. 809). Stejně těžkou podmínku stanoví německá pravdepodobne pověst z Trnavy (Türnau), sr, Vernaleken, Mythen s. 139 [-'- Schüller, Sagen a. Mähren s. 202): bílá paní objevuje se jen jednou za sto let v lidské podobě, může býti vysvobozena polibkem, který jí zakleté v ohavného hada pocestný dá; pocestný uteče, bílá paní musí tak dlouho trpěti, až dub, jehož semeno té noci jest zasazeno, vyroste .. . atd. Německé pověstí obměňují motiv vzrůstu spasného stromu směrem к nejistotě vysvobození velmi rozmanitě a rafinovaně, sr. Ranke, D, Erlöser in d. Wiege s. 59 n. — Vysvobození bílé paní se obyčejně nezdaří, tak jak vypravuje verse moravská; versi kladskou, kde se vysvobození dokoná, sluší proto poklá-dati za pokažení původního znění. Bílá paní naříká po nezdařeném pokusu, že musí nyní 7, 50, 100, 1000 let čekati na vysvoboditele. Tak na př. „Slezských pověstí" Fr, Slámy č. LXXIII, s, 100: bílá panna je dcerou ukrutného rytíře, jehož rod proklel zazděný Ševčík, je zpola drakem, zpola člověkem; masař zdráhá se ji vysvoboditi, a proto panna musí 100 let čekati. Pověst tato nenáleží české tradici, neboť je přejata ze spisu A. Petra „Burgen und Schlösser", kde uvedeny jsou pověsti z německých krajin Slezska. Podobnou pověst moravskou čteme v Mi-kuschově Sagenbornu č. 23. s. 60.: hradní panna byla tvrdá dcera loupežného rytíře, prokletá od poutníka; motiv zakletí spojen tu s motivem zapomenutí dítěte v hoře: bílá panna prosí ženu, aby jí dítě ponechala, ta však spěchá s děckem pryč, ozve se naříkající hlas, že nyní musí zase 100 let čekati. Stejnou lhůtu udávají pověsti Vernaleken, Mythen s. 124., Kühnau č. 230. s. 246.; v obou má vzíti vysvoboditel bílé paní hadovi klíče z huby. Podle slezské verse v Z. V. V. VII. s. 446. (Kühnau č. 235.) jest slyšeti naříkající hlas: „Ještě se nenarodilo dítě, jehož dítěte dítě mne bude moci vysvoboditi." Více méně stejné motivy vyznačují povídky: Gradl,Sagenb. d. Egergaues č. 16. s. 8., Kühnau č. 233. (1, 2, 4) s. 251 п., č. 231 s. 247, č. 232 s. 248, č. 234 s. 258, Meiche č. 719 s. 576, č. 720 s. 577, Alpen-burg,Alpensagen č. 232 (= Ranke, Volkssagen s. 110), pod. též Grimmové D. S.2 č. 13, 222—224, Stöber, D. Sagen d. Elsasses II. 1896 č. 162 atd. atd. Pověsti tyto vypravují však většinou i o získaní pokladu. Sr. dále.

Církevní nauce o očistci a významu modlitby církve bojující pro zmenšení očistcového trestu církve trpící přizpůsobeno jest zakletí i podmínky vysvobození v pověsti zaznamenané v Krolmus. sbírce II. s. 472 n. „Zjevení Bílé paní na Růžovím". Bílá paní s černým znaménkem na čele a s nemluvňátkem na rukou zjevila se mladíkovi, svému synovci. V 11 hodin podle jejího vyzvání přišel na špejchar, kdež mu