pokladu, nepoloží-li se na zemi a nesnesou-li, jak se třikrát přes ně převalí. Ale oni nemohli unésti toho břemene.

Pověst tato, kde nemluví se výslovně o zakletí, jež však motivem zkoušky jest naznačeno, odpovídá oněm německým, kde bílá paní v podobě ohyzdného hada leze přes vysvobozujícího; toho pojme hnus, vzkřikne, chce vyskočiti а р., a zmaří tak vysvobození, sr. Alpenburg, Alpensagen, č. 232 [— Ranke, Volkssagen, s. 110.). Podle švábske pověsti leze bílá paní-had přes bedra a záda vysvobozujícího, sr. Meier, D. Sagen, Sitten und Gebräuche aus Schwaben, s. 19. — Centrální motiv zkoušky jest v německých pověstech rozmanitě obměňován. Švýcarská pověst vypravuje, že člověk, kterého bílá paní prosila za vysvobození a přivedla к bedně se zlatem, uzřel nad sebou mlýnský kámen na slabé přízi a bílou paní, chystající se přízi přestřihnouti, sr. Ranke, Volkssagen s. 113. Laistner v Rätsel der Sphinx, IL, s. 232 п., uvádí několik podobných povídek, kde vysvobozující poleká se visícím nad ním mlýnským kamenem, vzkřikne a tím maří vysvobození a získání pokladu. Saska pověst stanoví jako podmínku vysvobození přeskočení širokého příkopu s vodou, Meiche č. 31 s. 35. Motiv zakletí a pokladu splývá v četných pověstech německých, podle kterých se bílá paní či panna objevuje ve zvířecí postavě. Takovou povídku, která se shoduje značně s živými pověstmi, s datem 1520, uvedl již Prätorius v 2, pol. XVII. stol., sr. G. D. S.= č. 13; nemnoho se liší pověsti: téže sbírky č. 223, 224, Vernaleken, Mythen s. 124, 140, Ranke, Volks-sagen s. 111, Kühnau č. 230 s. 245, č. 232 s. 248, č, 235 (= Z. V. V., VII. s. 446) atd. atd.

Tři bílé panny zjevují se v zříceninách Herštejnu podle povesti z Domažlická, sr. Světozor, П., 1868 s. 102. Jsou to duše dcer Jana Herštejnského, které on, aby jích uchránil před nepřáteli Bavory, zároveň s pokladem zazdil a které, když otec byl zabit, v sklepení tyila-dem zahynuly. Duše jejích střeží otcův poklad, V noci na Květnou nedělí možno je tam uzříti; vysvobodí je čistý mládenec, který té noci vyzdvihne poklad. Pověst tato vznikla na základě nějaké události historické a povídek o vysvobození zakleté bílé paní,

V mnohém podobá se jí pověst pomořanská: poklady opatruje duch vznešené panny, kterou loupežník, odcházeje na novou výpravu, zavřel se všemi poklady, a která tam zahynula, sr. Temme, Volkssagen von Pommern u. Rügen č. 211 [— Ranke, Volkssagen s. 105). Na Květnou neděli zjevuje se zakletá podle jihlavské pověsti, sr. Pátek, Pověsti z Jihlavy a okolí, s, 20 п.; podobně o velikonocích láká lidi к svému vysvobození hrou na harfu bílá panna podle pověsti krkonošské, Grohmann, Sagen а. В., s, 47. Vysvobození podmíněno je panictvím vysvobozujícího již v starobylé povídce, sr. G. D. S.- č. 13; vázáno vzrůstem stromu a panictvím vysvobozujícího ve francké pověsti, Schöppner, Sagenbuch d. bayrischen Lande, III., č. 1033. — V četných nemeckých pověstech střeží poklady se zakletou (bílou) paní černý, ohnivýpes. Tak na př. G. D. S.2 č. 159; Vernaleken, Mythen s. 123; Gebhart, Ost. Sagenb., s. 176; Gradl, Sagenb. d. Egergaues, č. 16; Kühnau č. 247 s. 290; podobně také v romanticky literární pověsti o bílé paní na Tollenštejně, sr. „Aus deutschen Bergen", VII. č. 7, 8, s. 117.

Tou neblahou událostí bývá většinou úmrtí: bílá paní jest posel-kyní smrti.

Povídka „Bílá a černá Paní neb žena" u Krolmusa, II. s. 484. vypravuje, jak umírající ukazovali „bílou ženskou, u kamen stojící a pla-