str. 181
den celek (связь — Stock — dvor), vůči jižnímu velkoruskému nízkému (Niederhaus) v gub, tulské, orlovské, rjazaňské a běloruské i malo-ruské přízemní chatě. К tomuto celkovému roztřídění a celkové charakteristice pojí se důkladná charakteristika vnitřku, zejména se zřetelem na rozdíly, které jeví severní velkoruský dům proti jižnímu maloruskému (hlavní tyto rozdíly spočívají ve formě a postavení peci, ve vývoji podlahy a lešení ke spaní — полъ, полати, ve vývoji přehrazených komůrek чуланъ, шолнушъ, dále v předpecním vchodu голбецъ zvaném v подполье, se stálým zřením ke změnám, které jednotlivé tyto detaily během času prodělaly. Celkovým výsledkem této části Rhammovy studie je dále these, že ruský dům původně na jihu i severu pozůstával z jizby a síně (сЬни) a že vedle něho stála клтэть, budova patrová, užívaná za skladiště i k spaní, která se pomalu během doby připojovala k domu, až s ním místy úplně splynula, pří čemž hoření obytné patro kleti přešlo ty třetí typickou místnost ruského domu, t, zv, gorníci, místy i druhou, letní, nebo světlou jizbou a jinak ještě zvanou (str. 74—90). Toto je důležitý a positivní výsledek Rhammovy analysy, ač ne zcela nový. Vyslovil jej před tím už L. Puszet v knize, která zůstala patrně Rhammoví neznámou, „Studya nad polskiem budownictwem drevnianem" (Krakov, 1903.) Ale Rham-movi náležeti bude vždy zásluha, že tuto základní větu podrobněji odůvodnil a doložil.
Následující oddíl, probírající dům u západních a jižních Slovanů (str, 169 sl.), je už proti ruskému zběžněji a přehledněji traktován. Pravda, Rhammovi šlo především o ruský dům, ale jakmile jednou vyšel z rámce historie ruského domu k domu všeslovanskému, chtěje ukázati, že starý ruský dům byl zároveň typem všeslovanským (srv, 310), tak bylo záhodno, aby se stejně důkladně ohlédl i po západu i po jihu Slovanstva, zejména po jihu, který proti Rusi jeví závažné odchylky. Nicméně je tu i mnoho dobré analysy a trefného pozorování. Plně zná a upotřebuje Rhamm látky české, méně polské1) a jiho-slovanské. Ale omluvou dostatečnou bude mu to, že v době, kdy stať svou psal, počal teprve Cvijič vydávati první svazky svého dnes tak velecenného sborníku Насельа срп. земальа, a že před tím bylo vůbec známo jen velmi málo. Nápadné je zde vyhýbání se Meringerovým pracím a dedukcím o srbském domě. Jinak slovanských materiálů užívá Rhamm s velkým porozuměním.2)
1) Ušla mu nejen uvedená kniha Puszetova, nýbrž i starši základní spis Karlo-wiczův „Chata polska" (Varšava 1884), jehož jsem nikde citovaného nezahlédl. Také, nemýlím-li se, neni citován K. Moklowski, Sztuka ludowa w Polsce I. Dzieje mieszkań ludowych (Lvov 1903) a prvá část Gl o g e r owa slovniku „Budownictwo drzewne w dawnej Polsce. I. (Varšava 1907—9). Ex post po čtení je těžko kontrolovati, které literatury bylo použito, resp. nepoužito, poněvadž seznamu příslušné literatury zde není.
2) Ovšem i v tom se nevyhnul omylům. Jeden vážný je, myslím, výklad následujícího passu ze slovníku Daľova, citovaného zde na str. 129: «Въ старь избы еъ деревняхъ располагалпсъ уступами, по ступенчатой чертв, такъ что бы въ боковое волоковое окно каждый хозяштъ могъ наблюдать за своими воротами и внд'Ьть вдоль всей улицы.» Výrok ten, který se, myslím, vztahuje na schodovitou čáru, v níž stály k sobě domy v ulici, — vykládá Rhamm (129, 369) tak, že jizby, t. j. světnice bývaly uvnitř zařízeny stupňovitě (stufenförmige Bühne) a užívá výkladu toho k dalším vývodům o původu ruského polu.
|
|
