nutně dospívá také F. v, K r o n e s, který vylučuje především život skutečné Perchty z pověsti a ukazuje, od koho to obé bylo změ-teno.46) Tím jest omyl Balbínův nadobro odbyt; držel se jen v literatuře, do podání lidového nepronikl.40) Historická podstata pověsti se tím značně sesouvá, a pověst přestává býti vlastní historickou pověstí.47)

Pravděpodobný vznik, vývoj, rozbor a historickou podstatu pověsti o bílé paní Vítkovců snažil se ukázatí J. S a 1 a b a ve své důkladné práci.48) V rozboru pověsti možno Salabovi přisvědčíti, Jsou v ní tří podstatné rysy: 1. bílá paní zakladatelka sladké kaše; 2. bílá paní věštebným duchem ponenáhlu všech Vítkovců a s nimi zpřízněných rodů; 3. bílá paní se stává katolickou. Historicky pevný je v ní toliko jeden bod: každoroční hostina „sladká kaše". Sladkou kaši vysvětluje Salaba jako fundaci náboženskou, která založena byla někdy ve XIV. století a v ničem se neliší od podobných nadání. Hypothesa třeboňského archiváře Theodora Wagnera, kterou S, přijímá, jak již dříve učinili F. Dvorský49) a A. Sedláček50), je velmi pravděpodobná. Podle Wagnera jest bílou paní Markéta z Leuchtenberka, choť Jindřicha II. z Hradce, příjmím „Divokého". I tato žena byla v manželství svém nešťastna, a ovdověvši r. 1364, nosila na Hradci vdovský bílý šat, v kterém byla vymalována. Také za jejího živobytí se na Hradci mnoho stavělo; byla paní zbožnou a dobročinnou a brzy po smrti manželově vstoupila do kláštera sv, Kláry v Krumlově. Lid zval svou dobrodějku podle charakteristické barvy jejího šatu.51) Tím tedy jest vysvětlena