S „Bílou paní" spojil Krolmus nejrůznější výmysly své i cizí a rozmanité postavy mythické v ne j pestřejší a ne j nemožnější směsici: Bílá paní, Lada, Živa, Milína, Hola (Holka), Halda (Ladah), Hřímbaba a t, d. jsou mu jednou a touže postavou,79) S bujnou obrazotvorností Krolmusovou kontrastuje nepůvodní racionalistický výklad Mikšíčkův a Menšíkův (sr, shora s, 154) Jul. Fejfalikovi zdá se téměř jistým, že německé Perahtě, Holde odpovídá u Slovanů Morana, Murana, Mořena a t. d.80) Na jeho mínění navazuje i Grohmann, ale spojuje Morami, bílou neb černou paní, bohyni smrtí po příkladě Grimmově s německou Hel a tím vysvětluje vě-štebnýcharakterzjev u.81) J, I, H a n u š má bílou paní za běl-bohyní vzduchu, srovnává ji s německou Perahtou, Holdou, Hollou, ale také s Príjou (!) a Ladou, pří čemž jest mu pramenem a autortou domnělý Vacerád. V jižních Čechách podle jeho mínění přešla Berchta, bílá paní z bájesloví obecného do rodinného.82) Mythologická část spisu F. Dvorského83) nevyrovná se nikterak části první, historické. Pověst o bílé paní pokládá Dvorský za znetvořenou báji o „zeměmátí bábě", jíž líčí obšírně podle bájeslovných studií J. I. Hanuše.84) V sladké kaší vidí vzpomínku někdejších hodů na počest bílé paní, bohyně báby, jež proměněna za křesťanství v památku večeře Kristovy. Výklad Dvorského má v celkovém pojetí mnoho podobnosti s Grim-movým; D. postaral se ovšem o slovanský nátěr a tam, kde mluví Grimm o hlavní bohyni Berchtě, dosadil on „zeměmáteř bábu".

Uvedené výklady pokoušejí se vysvětlíti bílou paní z půdy domácí; avšak jíž K. J. Erben spojuje podle Grimma bílou paní s německou bohyní Berchtou, a dokládá to i rozšířením pověsti o Berchtě v jižních Čechách, kde zovou prý jí Peroutka.85) Podobně domnívá se i A. Se d 1 á č e k,86) že bílá paní má původ v mythické něm. Berchtě, zcela ve shodě s většinou výkladů německých.

Přihlédneme-li však blíže к oněm výkladům, jak jich přehled a rozbor byl podán, jest nápadno, že bílá paní souvisí podle nich s Berchtou neb Holdou, ať už původ těchto postav jakkoli vysvětlují, jen velmi povrchně, formálně: souvislost obou mythických postav je vynucena. Ještě nejvíce důvodů pro spojení jich měl Grimm, pokládaje dohad Balbínův za správný. Pozdějším pokusům jest vlastně jediným důvodem synonymita Berchta = bílá paní, na kterou ukázal Grimm, a jež setrvačností udržuje se ve všech téměř výkladech pozdějších; teprve na konci století chce ji Mogk popřítí jinou etymologií.

V německých tradicích není nikde smíšení obou typů: Berchta jest zjevem celkem rysů groteskních, bílá paní jeví zřeimě odlišný vážný charakter. Perchta v Německu doložena jest již ve XIII. století,