bílá paní doložena teprve r. i486, a sice jako zjev na hradě; pověsti o vysvobození bílé paní nepřekročují r. 1520 8T). Již tyto okolnosti svědčí, ne-li o různém původu, tož aspoň o zcela samostatném, nezávislém navzájem trvání pověstí o Perchtě a pověstí o bílé paní.

To potvrzují i tradice české. Berchta něm. podání pronikla do českého již velmi záhy. Jména Paruchta, Parychta, Šperachta na Hané zdají se ukazovati na starou hornoněmeckou formu „Perahta" a ne na střhn. „Berchta"; snad tedy jíž před velikou kolonisací německou za Přemyslovců pověra byla přejata.88) Již v postílle Jana Milice z Kroměříže z r. 1367 v kázání ke dni sv. Šimona a Judy jest nejstarší zmínka o Perchtě; je z ní patrno, že ve XIV. století věřili v Čechách, že se zjevuje Perchta, což však Milíč pokládá za klam ďábelský.89) Ale z velmi starého přirovnání o Perchtě, která prý má „zlatou hlavu, cínové oči, měděné uši, železný nos, stříbrnou bradu a olověný krk", v českých glossách rkpu. z r. 1418,90) lze souditi, že Perchtu představoval si lid tak, jak si jí představuje ještě nyní, totiž jako strašáka dětí. Jest to patrno i z toho, že perchty, paruty, pe-rychty, parychty a t. d. i dnes jsou vázány určitou dobou, svátky vánočními, hlavně však Štědrým dnem. Tak vykuchá Peruta na Vamberecku ty, kteří se na Štědrý den nepostí91), dětem, které se na týž den příliš najedí, rozpárá Parychta břicho,92) podobně činí Perchta v týž den na Rakovnicku,93) stejně si vypravují ještě nyní o Perchtě na Bzeneckú, že chodí před Štědrým dnem po lidech, páře jim břicha a cpe jim tam slámu.94)

Ve všech téměř vesnících na Podřípsku chodí ještě nyní peruhty na Štědrý den z večera a straší děti.95) Podobně chodívala Perechta neb Barborka večer před sv. Barborou na Milevsku.96) Jako mužský Šperechta na Hané a Brněnsku v masce ďábla s rohy a červeným jazykem na Štědrý den,97) tak chodí také Peroutka na Budějovícku o třech králích s nebozezem a vyhrožuje provrtáním, nedá-li jí kdo, čeho žádá.98) Podobně vyzbrojena chodí Perchta i na Táborskú.99) Chození s „perchtou" neb „klibnou" v Plavě na Budějovicku v průvodu 17 osob 10°) ukazuje zřejmě, že Perchta má naprosto ráz pitvorného strašáka.

Tedy: Perchta, Parychta přejata byla do českého podání lidového už v době velmi staré, nemá nic společného s postavou bílé paní, ba