význam. Možno jest také, že i bílá barva zjevu, která měla dříve zlověstný význam, účastnila se na vytvoření pověstí o zjevení bílé paní před neštěstím.105)

Pověsti o bílé paní na místech neblahých událostí jsou jen druhem četných pověstí o zjevení nebožtíků a prozrazují daleko pozdější, přímo špiritistický původ; jest tu i silné náboženské zabarvení.

V některých pověstech bílá paní béře na se rysy P. Marie a najde se dokonce, že P. Maria zaujímá zcela místo bílé paní. Hlavně jest to v českých pověstech o bílé paní u studánek (sr. nahoře s. 161), ale také v pověstech o bílé paní a pokladu; též bílá paní, která ošetřuje dítě v hoře, vykládá se jako P. Maria.

Zajímavé jest sledovati začátky pověsti o bílé paní na hradech, která jest nejméně lidová. První doložené zjevení r. 1486 v Bayreuthu není věštebné. Věštebný charakter vyvinul se teprve později. Následující zjevení na Plassenburku dělají dojem podvodu.106) Bílou paní z r. 1540 shodil markrabě Albrecht Bojovný se schodů; dole našli kancléře, který mu strojil úklady, se zlámaným vazem. A tak sledovati se dá podvod a klam, jež vytvářejí spolu pověst, až к posledním zjevením z r. 1812 v Bayreuthu, kde nalezeno bylo v pozůstalosti kastellána, pruského vlastence, několik zvláštností, ukazujících na bílou paní. Mystifikace má na pověsti lví podíl; neutuchá ani v čase nejnovějším, jak ukazuje Gaidoz ve svém článku, kde označuje „pověst", vypravující o zjevování bílé paní v Schönbrunne a zvláště o zjevení bílé paní v čas smrti císařovny Alžběty, za novinářský výmysl.107)

Také klam smyslů a suggesce byly důležitými činiteli při vzniku těchto pověstí. To bylo hlavně později, když už představa o bílé paní žila. Četné bílé paní v pověstech německých, které jsou spatřovány o polednách, česajíce svůj zlatý vlas, aneb rozsívajíce v troskách stříbrňáky, mohou býti vysvětleny jednoduchou hallucínací zrakovou: oko, oslněné prudkým světlem slunečním, příliš jasnými obrazy upře se na nějaký temný předmět, na př. tmavě zelený les, černé trosky hradu a předrážděná sítnice, reagujíc ještě, vyvolává jasné skvrny na temném pozadí. Fantasie zmocňuje se těchto dojmů a vykouzluje plachou bílou paní či pannu, jež vystoupí náhle z lesa a ihned v něm opět zmizí, zlatovlasou hradní pannu, jež pobíhá po náspu zříceniny a rozhazuje stříbro (zvlášť tato okolnost ukazuje na obvyklé jiskření pří únavě oka). Některé pověsti prozrazují zcela patrně takový klam smyslů: bílá paní mizí v kalužině vody, sr. Bufková-Wanklová, Z Ječm. říše s. 59 п., zakleté hradní panny mění se v pavučiny, sr. Grohmann Sag. a. B. s. 88, bílou paní berlínskou v jedné věži nad Sprévou vysvětlili jako odlesk vodní hladiny, osvětlené měsícem, sr, Minutoli s. 14, vypravování v J. Hoškových „Nářečích českomoravských" I. 1900 s. 178, líčí, jak za bílou paní pokládán byl březový pařez atd,