Marii a její kmotřence, jíž zakázáno nahlížeti do jistého pokoje, o zpívající kostí a j.

Ačkoliv první tento pokus o systematické roztřídění všeho povídkového materiálu má dosti hojné nedostatky, nicméně každý odborník vřele jej uvítá, doufaje, že počin finského učence napomůže k tomu, aby při uveřejňování materiálu byl zachováván pevný sklad a řád, Ovšem mohou býti při tištění pohádek zachovávána jiná hlediska, nikoliv na látky, než na výpravovatele, jak jsme to činili na př. při Kubínových Povídkách kladských podle vzoru a příkladu ruského. Tu pak bude nutno napomáhati vhodně uspořádanými a výstižnými rejstříky. Ba myslím, že abecedně pořádaný rejstřík mnohem více by vyhovoval potřebám učeného světa, jakmile by bylo přijato pravidlem, aby všecky sbírky pohádkové byly opatřovány rejstříky. Ovšem by bylo žádoucno, aby se učený svět shodl na jistém pevném stanovení hesel, kterými by se látky a motivy označovaly. Hlavní zajisté jest, aby tato hesla nebyla příliš všeobecná a pokud možno výstižně označovala obsah látky a zvláště motivu několika málo slovy.

Č. 5. této publikace obsahuje „Finnische Märchenvarianten. Verzeichnis der bis 1908 gesammelten Aufzeichnungen. Mit der Unterstützung der finnischen Litteraturgesellschaft ausgearbeitet von Antti Aarne".

Snad v žádné zemi a u žádného národa nebylo v době poměrně nedlouhé sebráno takové ohromné množství prosaických povídek všeho druhu jako ve Finsku. Z obšírného úvodu seznáváme, že sbírati začínalo se horlivě hlavně od 40. let min. století a od r. 1852 začínaly se pak sbírky finských pohádek soustavně uveřejňovati tiskem. Zvláště pak na sklonku století od 80. let rozmohl se tento ruch nebývalou měrou. Sbírání a zapisování ujaly se široké kruhy národa od středoškolských studentů počínaje a Antti Aarne počítá sběratelů na 550! Do 1. ledna r. 1908 bylo přes 26.600 povídek zapsáno, a počet ten od té doby jistě o několik tisíc vzrostl. Někteří sběratelé zapsali jich kolik set ba až přes tisíc a přední znalec lidových tradic finských prof. Kaarle Krohn pořídil kolem 8500 zápisů pohádek a pověstí. Tento učenec pořídil již r. 1885 katalog finských pohádek a tím ovšem nemalou měrou usnadnil svému nástupci jich kata-logísaci. Ale nicméně byla to ohromná práce, když sbírky finských pohádek nesmírně byly obohaceny.

Antti Aarne vypracoval tedy úplný jích katalog podle schematu, které vytiskl v 3. čísle této publikace, a pod jednotlivými hesly zaznamenal všecky tištěné a rukopisné verse finské, a zároveň přesně označil jich rozšíření zeměpisné. Jak nesčetných versí jedné látky bylo dostihnuto, jest víděti z několika čísel: „Lenory" zaznamenány 162 verse, „kovář a čert" — 63 verse, „čert chycen do rance" — 143, „tři vlasy z brady čertovy" t. j. děda Vševěda — 169, „Pravda a křivda" —■ 82, „Císař a opat" — 73, „šišlavé sestry" — 42, „mistrný zloděj" — 224 (!), „Doktor Vševěda" — 85 a j. v.

Seznam ten byl pořízen pro učence. Kdo by potřeboval pro své studie finské varianty některé látky, tomu se opisy, po případě překlady od společnosti Folklore Fellows opatří. Bylo by zajisté žádoucno, abychom v nedaleké době dostali katalogy pohádek všech