|
229
skou a stipendia pro žáky ze Spiše a Oravy, kteří by studovali na středních školách polských v Haliči. Spolu vyzval sjezd ředitelství gymnasia v Novém Targu, aby zavedlo nepovinné vyučování maďarštině a tak usnadnilo studujícím z Uher navštěvovati ústav ten. z.
@----------------
Komise pro lidová podáni při národopisné sekci cis. společnosti přátel přírodních věd, antropologie a národopisu v Moskvě vydala stručný návod «Программа для собирашя пропзве-денш народной словесности« (Moskva 1912, str. 16). Vytýka, že přes všelikou, „neslábnoucí energii sběratelů" mnohé kraje ruské jsou dosud nedostatečně, aneb vůbec ještě neprozkoumány. O všestranném studiu podání lidových nemůže býti hrubě řeč, a to tím méně, že, jak tu správné podotknuto, ústní podání lidová stále se mění, docházejí v nich výrazu nové směry, nové názory. Třeba pak podání lidová sbírati tím bedlivěji, že namnoze mizejí pod vlivem tisku a školy. V návodu žádají, aby všeliké podání lidové, prosaické i ve formě vázané, bylo zapisováno, též povídky, písně atd. již vytištěné, a to zajisté proto, aby se tím přesněji mohlo sledovati, jak se podání v ústech lidu časem a okolím mění a přetvořuje. Přirozeně žádá se, aby zapisováno bylo naprosto věrně a přesně. Poznamenáno též, že každý zápis, též špatně recitovaná neb zpívaná píseň, jak špatně vypravovaná povídka mají svůj význam pro badatele. Nutno mimo jiné zaznamenávati úplný repertoír pěvce aneb vypravovatele. Jsou-li v určitém kraji, okolí zvláště rozšířeny jisté pohádky, písně, říkadla, třeba je zapisovati od pokud možno většího počtu osob. Přirozeně žádají se podrobná životopisná sdělení o pěvcích a vypravovatelích, podrobný popis obyvatelstva okolí a obce, kde zápisy byly konány. Při těchto sběratelských pracích využívati pak třeba všech moderních vymožeností technických, fonografu i fotografického aparátu, u obyčejů, her pak ještě kinematografu. Rovněž třeba zapisovati, jak se poslucháčstvo chová při recitování, zpěvu písní, při vypravování pohádek atd., jaké činí poznámky, přerušuje jimi vypravovatele atd. Velice podrobně jest propracován tento návod, ukazuje též, jak si třeba počínati při zapisování říkadel, přísloví, hádanek a p.
@--------------
Znamenitá znalkyně pí. Jelica Belovič-Bernadzikowska vydala malou pro širší kruhy určenou knížku „Mala vezilja" (Malá vyšívačka) — Pula, Tí^ak i nakłada Tiskaře Laginja i drug. str. 52. Úvodem několik stručných slov o významu výšivek, kde se spisovatelka vzdala všech fantasií a snů o jich starobylostí atd. Hlavní důraz položila na stručný popis a přesné označení ornamentů slovem i obrazem a na stanovení terminologie. Připojila stručný terminologický slovníček chrvatsko-německý, který má účel propagovati v domácí vzdělávající se mládeži ženské domácí terminy místo zpotvořených německých. Vítán jest zařazený seznam vytištěných prací spisovatelčiných. Inseráty zařazené na místech namnoze velmi nevhodných mohly v zájmu knihy lépe odpadnouti.
Zprávy o museích a společnostech národopisných.
V Časopise Museálnej slov. Spoločnosti (XV., 1.) pokračuje K. A. Medvecký ve svém popise museí Uherského Slovenska. Zmiňuje se o museu Kákóczyovském v Košicích, které — dle jeho popisu — obsahuje i některé památky lidové, zejména malovaný nábytek a keramiku. V čísle dalším (2.) zaznamenává Karpatské museum v Popradě, které mimo velké sbírky mineralogické a zoologické chová i menší kolekci praehistorickou a národopisnou. Sbírka národopisná obsahuje význačné spišské kroje, něco výšivek, keramiky a domácího nářadí. z.
@----------------
„Lipa", spolek na podporu lidového průmyslu v Ture. Martině, zvýšila svůj závodní kapitál z 25.000 na 50.000 K, jež se až na nepatrnou část (5829 К 10 h) také již sešly. Prodej stoupl na 27.131 К 42 h (proti 12.368 К 30 h loni); čistý zisk byl 2810 К 10 h, jenž byl ponechán na rozšíření závodu. „Lipa" založila komisionářské sklady v Karlových Varech, v Opatiji, Luhačovicích a v Pešti. Na výstavkách v Kosici a v Miškovci obdržela stříbrnou medaili. z.
@----------------
Museálna slovenská Spoločnost v Turč. Martinu měla v r. 1911 členů 767, z nichž nových bylo 70. Přírůstek musejních sbírek byl 3409 předmětů, z nichž
|
