str. 150
v něm. překlade (str. 297) „in der Nacht aber, als sie hörte, daß er schlief, stand sie auf und zündete ein Licht an, und da sah sie . . .", v překlade H. Denhardta (Leipzig 1881) str. 206. „als es spät Nacht war und sie hörte, daß er fest schlief, stand sie auf und zündete das Licht an und beleuchtete ihn und da sah sie . . ." ještě v jiném (München 1909) III. 13., „In der Nacht aber, als sie hörte, daß der Mensch fest schlief, stand sie auf und zündete die Kerze1) an. Sie beleuchtete ihn und sah ..." V jiné pohádce str. 27 čteme: „jel hoch zas dlouhý, dlouhý kus cesty, nebof hoch se musil vrátit pro nářadí, aby se lesem prosekal", rusky «Парень пусп-Ьлъ отъ-Ьхать далеко — далеко, пока тролли -Ьзднлп за топорами, чтобы было ч'Ьмъ прорубить прос'Ьку« německy (str. 70) „nun ritt der Bursch wieder eine Strecke fort, während der Troll sich nach Hause begab, um Axt und Beil zu holen, damit er sich durch den Wald hauen könne", Příklady vybrány namátkou. Jest zajímavo srovnati český překlad s ruským, heboť tu lze snadno se pře-svědčiti, kde ještě se udržel výrazný a svérázný sloh pohádkový. jpa.
@---------------------
Přední švýcarský etnograf E. Hoffmann-Krayer upozoruje opětovně (v Archives suisses 1912) na dílo Dušana Jurkoviče „Práce lidu našeho". Dílo považuje za výmluvné svědectví vysoké umělecké schopnosti našeho národa. Zvláště cení sí výšivky, o nichž praví: „Kdo viděl žlutě vyšívanou červenou kordulku, nebo červeně bohatým ornamentem vyšívanou koutníci a čepce honosící se nejkrásnějším stříbrným vyšíváním, musí přiznatí Slovákům nejvyšší způsobilost v tomto oboru lidového umění." z.
@----------------------------
Sztuka stosowana; wydawnictwo Towarzystwa „Polska sztuka stosowana" w Krakowie. Zeszyt XVI. Dworek na wystawie architektonicznej w Krakowie w r. 1912. (Architektura i wnętrza). 4°. Kraków 1912. Sdružení „Polska sztuka stosowana" pokračuje vytrvale ve své práci přes obtíže finanční i přes to, že širší kruhy jeví malý zájem o jeho činnost a publikace, Ačkoliv se v posledních letech odchýlilo značně od svého prvotního směru, kdy v těchto obsahově i typograficky vzorných publikacích převládal materiál čistě národopisný, zasluhuje přece stručné zmínky v časopise ethnografickém, již proto, že propaguje vytrvale zužitkování lidových motivu v arohitektuře, krajkářství atd. Především několik statistických da,t. R. 1912 mělo Towarzystwo 338 členů, kteří zaplatili 1252 K. Subvence: od zemsk. sněmu 1000 K, od ministerstva veřejných prací 500 K, od rady města Krakova 300 K. Úhrnem přijato 5538 К 69 h. Celkové vydání 5710 К 48 h, z čehož na publikace připadá 2530 K. Illustrace tohoto sešitu přinášejí mimo jiné slohový nábytek, jejž navrhli umělci pp. K. Tichy, K. Frycz, E. Trojanowski, J. Czajkowski, H. Uziębła, J. Bukowski а E. Bartłomiejczyk. Dílo vytištěné na křídovém papíře rovná se bezvadnou úpravou typografickou obdobným publikacím francouzským a anglickým. Poněvadž jediný národopisný časopis polský „Lud" nemůže — z finančních důvodů — přinášeti nákladnější reprodukce z oboru lidového umění, měla by „Polska sztuka stosowana" vyplniti tuto mezeru; souhlasilo by to úplně s cílem, jejž sí krakovské sdružení vytklo a vědě by z toho vzešel nemalý zisk. Dr. Stanistav Zdiarski.
@------------------------
Oberschlesien. Monatschrift zur Pflege' der Kenntnis und zur Vertretung der Interessen Oberschlesiens. Herausgeber Prof. Dr. P. Knütel. II. Jhrg. (1912). Heft 1—10. Hornoslezští Němci miají dva časopisy věnované vlastivědě: „Oberschlesische Heimat'' a tento měsíčník, jehož druhý ročník dospěl v lednu 1913 čísla 10. Přináší studie zeměpisné, historické, zprávy o museích atd., stati o slezských spisovatelích atd., mimo to pak i příspěvky národopisné, z nichž uvádím: (str. 147 n.) Paul Kutzer: Qbersohlesische Hochzeitsgebräuche. Podáva popis svatebních obřadů polských a připojuje překlad některých písní i řečí svatebního „řečníka" (starosta weselny). O polských pramenech se ovšem nezmiňuje. Jako přednost práce uvádím, že německá literatura slezská — dosti těžko přístupná — jest pečlivě registrována. Téměř každé číslo přináší drobné příspěvky národopisné (str 223): Pověst o duši lichvářově, která po smrtí musí sbírati slzy, jež vyplakali poškození dlužníci. Str. 260: Der Skarbnik. Von Paul Kutzer. Překlad polské pověstí o horském duchu, které zejména u horníku a horalského obyvatelstva kolují v nesčetných variantech. Str. 323: Die drei Hunde. Podle vypravování polského že-
1) Netřeba zvláště vytýkati, jak málo se „Kerze", svíčka, hodí do pohádky.
|
|
