str. 152
Museum pro rakouskou lidovědu, které v posledním roce nabylo práva nésti ve svém titulu označení: „cis. královské", získalo v roce 1912 nově 2559 ínv, předměttů. Značná jeho sběratelská činnost byla umožněna velkými, mimořádnými dary, které poskytlo k tomu -cíli museu několik jednotlivcu-tmece-nášů (pp. dr. K. Trebitsch, kn. Liechtenstein, ryt. Schoeller, ryt. Guttmann, Ant. Dreher, celkem 24.000 K). Ředitel musea prof. dr. M. Haberlandt, dosud kustos dvorního musea přírodovědeckého, byl přidělen с. k. museu pro rak. lidovědu. R. 1915 hrozí museu výpověď z dosavadních jeho, ovšem již nedostatečných místností a tu musejní správa se snaží, aby za pomoci státní a města Vídně nabyla konečně vlastní budovy. z.
@-------------------
Obchodní komora ve Vídní ujala se snah o dosti velkou a vhodnou výstavní místnost, jaké postrádá dosud i Praha, neboť ani Obecní dům pražský nerozřešil dostatečně otázku místnosti, o kterou se rozbíjejí všechny podniky výstav, které nemohou se uchýlítí na odlehlé výstaviště v Král. Oboře, Kdo povšimne si tohoto nedostatku v Praze? z.
@-------------------
V poslední době je propagována opět usilovněji myšlenka zřizovati školní (paedagogická) musea v krajských městech. Úkolem jejich bylo by podali obraz školy jejich kraje a to školy dřívější i nynější a snésti materiál ke studiu dějin školství. Sbíraly by zjm. školské pomůcky nejnovější i staré, učebnice, modely školního nábytku, opisy školních kronik, plány a fotografie starých a nových školních budov atd. V Praze trvá museum paedagogické již od polovice let devadesátých, ale není dosud přístupno veřejnosti. Mimo to je paedagogické museum připravováno již ještě ve dvou, třech větších městech. Novum je snaha založiti je v každém kraji. z.
@-------------------
„Ziemia" (III. 41) podala zprávu o sbírkách „Towarzystwa Przyjaciół Nauk" ve Vilně. Sbírky založeny byly r, 1906 a obsahují památky archaeologické, umělecké, přírodní a národopisné. Museu daroval Jos, hr. Przeżdziecki dům. Sbírky však velmi rostly: knihovna čítá přes 30 tisíc svazku a sbírky musejní kolik deset-tisíců předmětu. Proto bylo třeba nové budovy, jejíž stavbu umožnily soukromé dary. Oddělení národopisné, obsahuje zejména lidové kroje litevské, žmudské a běloruské; dále předměty vyřezávané ze dřeva, domácí nářadí a nádobí, hudební nástroje, keramiku a fotografie a akvarely lidových typů. z.
@-------------------
Při německé národní knihovně v Gothě bude založeno Museum Němectví (Deutsches Volkstumsmuseum). Kdežto úkolem Německé národní knihovny je ukázati, jak se projevuje německý duch ve vědě a slovesném umění, bude úkolem Musea Němectví zobraziti, jak se německá svéráznost projevuje tělesně a ve hmotné kultuře. Nové museum bude tedy míti oddělení antropologické a demografické, jež by předvedlo tělesné vlastnosti německého lidu (velikost, pleť, tvar hlavy, typy obličejové atd.), snažíc se všude zjistili a skonstruovati německý typ; život duchovní a mravní, pokud dá se názorně předvéstí, zobrazí mapy a diagramy (na př. kriminality, nemanželských porodů, sklonu к různým povoláním, vývoje myšlenky německé národní jednoty, pokud se jevila ve změnách hranic státních atd.); řeč bude předváděna srovnávacími ukázkami nářečí, diagramy a mapami dějinného vývoje a místní rozšířenosti určitých, význačných slov a pod. Oddělení kultury hmotné bude znázorňovati sídla (typy vesnic), stavby, vnitřní zařízení příbytků (zjm. ohniště, nábytek, nářadí),, kroje, pokrmy (modely pečiva), nářadí zemědělské atd. Museum bude tedy obsahovati to, co již podávají i jiná musea německá, zvláště Berlínské museum pro německou lidovědu a Norimberské Germánské národní museum. Ale novost i oprávnění jeho bude ve způsobu, jakým materiál sestaví a v měřítku, dle něhož jej bude vybírati. z.
@-------------------
„Oberschlesische Heimat" IX, 1 podává soubornou zprávu o museích v Horním Slezsku, jichž je tam šest (v Nise, Opolí, Glivici, Bytomi, Prądniku a Hlubči-cích). Pravidelně vydávají výroční zprávu musea v Nise a Bytomi; orgánem musea Glivického je časopis „Oberschlesien". z.
@-------------------
|
|
