Lidová majolika ve Ždánicích.

Městečko Ždánice na Moravě svojí zvláštní polohou jest jakoby stvořeno, aby zprostředkovalo mezi Hanou a Slováckem, Zdání cký les odděluje veškeren kraj, směřující ke Slovácku od Bučo-vicka a Vyškovská, prvních to počátků Hané. Jediný přechod tu tvoří silnice, vedoucí ze Ždánic do Bučovic. Tudy také přijížděly divoké hordy Kurucův a jiných pronárodů uherských, kdykoli vpadly na Moravu a tudy také se vracely zpět.

Touto svojí polohou bylo městečko Ždánice předurčeno k tomu, aby předalo na konci 17. a počátku 18. století městům Vyškovu, Bu-

Vyobrazení č.1

čovicům, Hvězdlicím atd. lidovou majoliku, kterou přejalo ze Slovácka. Na Vyškovsku kvetla majolika již v 16. století a to hlavně ve Slavkově a okolí. Poněvadž však byla většinou pěstována nekatolíky, po válce třicetileté téměř zanikla. Jedině v Dobročkovi-cích a snad v Bučovicích zdá se, že lidová majolika byla pěstována ještě před příchodem nového proudu lidové majoliky z Uher. Přesné zprávy historické o této výrobě nemáme, avšak soudíme tak z těchto důvodů: Na Vyškovsku vyškytá se ojedinělý typ mís ze 17. století, které svým rázem liší se od nové keramiky ze Slovácka právě sem vnikající. Jest to zvláště mísa z r. 1685 (nejstarší mísa z Vyškovská), která jednoduchostí své výzdoby a čistě italským tvarem připomíná spíše nádoby z poč. 17. století. (Vyobr. č. 1.) Také jest charakteristické, že neužívá obvyklého zeleného věnečku se vročením, nýbrž letopočet jest na pokraji v ozáření z hnědých čar. Pá-tráme-lí po původu jejím, shledáváme pouze, že byla nalezena na