str. 34
Narození. V prvé části popisuje se způsob života, zvyky a pověry žen v době těhotenství. Sem spadá úprava šatu, práce ženy a potrava; zda a jaká pozornost se jí projevuje v rodině,, v ostatní společnosti. Co třeba ženě v této době dělatí ku svému prospěchu a čeho se varo-vati. Jak předurčují pohlaví. Co dle víry lidové může míti zdárný nebo zhoubný vliv na zdraví, inteligenci a krásu dítěte. Porod a šestinedělí. Která a jak upravena je světnice a jak upraveno je lože; které předměty dávají se к rodičce, za jakým účelem. Ošetřování matky a dítěte. Různé úkony s dítětem, aby zajištěno mu bylo zdraví, bystrost, jak předpovídá se budoucí jeho povolání. Krtiny; kdo bývá brán za kmotra, proč; poměr mezi nimi a kmotřencem. Jaké pokrmy jsou v prvních dnech matce předkládány, kým, v jakých nádobách; kdo může na-vštěvovati matku a za jakých zvyklostí. Jak přijímá novorozeně otec a ostatní rodina (kdy), jaké pohlaví bývá raději viděno jako prvé dítě v rodině a proč. Jak dlouho trvá šestinedělí; kdy počíná žena pracovati a co (nutno rozlišovati ovšem zámožné a chudinu). Z dalších zvyků zařadil bych sem ty, jež snad předcházejí přechodu jednoho věku do druhého a vnější znázornění jeho, šatem, účesem a pod. Z toho jistě na Moravě a zvláště na Slovensku zachováno je vyznačování pohlavní dospělosti děvčat.
Svatba. Doba příprav. Od které doby a jak chystá si nevěsta výbavu; v čem hlavně záleží. První výzvědné návštěvy, oficelní námluvy, obřadní seznámení, vzájemné dary snoubenců. Jejich poměr od zasnoubení (v některých krajinách žijí od té doby jako manželé s vědomím rodičů, jinde žádá zvyk, aby si zůstali naprosto cizí až do svatebních obřadů). Za jakou dobu od oficielních námluv jsou ohlášky a svatba. Svatební družina ženichova a nevěstina; zda jsou bráni z příbuzenstva či cizí; jaké povinnosti a úkoly mají, jak vyznačují se krojem; dary snoubencům.
Vlastní svatební veselí. Svatební kroje. Průvod družiny pro nevěstu; symbolisovaný únos, zatahování cesty, výkup. Odevzdání nevěsty ženichovi. Cesta do kostela a zpět. Slavnostní přijímání nevěsty do nového domu; obřady na prahu, výměna podarů mezi nevěstou a novým příbuzenstvem. Zasednutí za stůl a obřady při tom a průběhem svatebního hodování (které místo je vyhrazeno nevěstě, která jídla jsou jí zvláště předkládána, obcházení s nevěstou, s kým tančí a pod.) čepení, ukládání ženicha a nevěsty do lože.— Nezachovaly se ovšem všude všechny tyto části svatebních obřadů, ale vyptáváním starých lidí dobereme se velmi zajímavých zlomků. K tomu bych odporučoval, aby líčení nebylo přerušováno slavnostními řečmi, velmi rozvláčnými, původu vesměs mladého, nýbrž, aby na příslušných místech byly učiněny jen odkazy a tak zvané „vinše" uvedeny by byly v dodatcích na konci soupisu. Tímto způsobem líčení bylo by zhuštěnější, koncentrovanější a kde bylo by možno zaznamenatí celý starobylý postup, tam jasně by se objevilo, jak neorganicky a rušivě do tohoto obřadu, zapadá kostelní ceremoniel.
Pohřeb. Dříve než přistoupíme к vylíčení vlastních pohřebních úkonů, nebude bez zajímavosti, podatí nákres, jak lid nazírá na nemoc, smrt, jaké přípravy činí lidé ku svému pohřbu (od šatu počínaje až к zakoupení místa na hrob); jak lid snáší nemoc, jak smiřuje se se smrtí. Poměr rodiny, příbuzenstva к nemocnému, zda se mu