Značné části materiálu, jenž je předmětem soupisu oddílu o umění výtvarném, bylo vzpomenuto v minulých oddílech; tam však měli jsme na zření stránku užitkovou, zde však jde nám jedině o hledisko umělecké. Při popisu těchto objektů, ať je to ze stavitelství, domácího nábytku, nářadí, keramiky, výšivek, drobných předmětů (kraslice, obrázky, knížky) nutno míti nä paměti hlavně tyto zásady. U každého kusu je potřebí stanovití nejprve lokální provenienci; to zpravidla nebude spojeno s velkými obtížemi. Nejnesnadnější bude snad určití stáří; tu směrodatnými budou ovšem objekty datované. Teprve na druhém místě a s největší opatrností nutno přijímati lidové odhady dle věku a nejméně ovšem lidové datování čísly („dvě stě let"). Dále pokud možno', nutno vyšetříti, které předměty byíy vyráběny jednotlivcem, na prodej, které hotoveny po domácku pro vlastní potřebu; u jednoho a téhož druhu můžeme najiti obojí způsob výroby, ale pak mají předměty zcela růziný charakter. Tak tomu je u oděvu, zvláště při vyšívání, ale i jinde, na příklad řemeslné ozdobné řezby na domácích předmětech, a ozdoby na předmětech doma vyrobených anebo koupených a dodatečně po domácku krášlených. Při tom je ovšem velmi důležité stanovití, který druh udával hlavní principy tvaru.

Dalším úkolem bude vybratí z jednotlivých částí lidového umění to, co je v té krajině obvyklé, typické a podrobně je popsati, jak vzhledem к celkovému rozvržení, komposici, tak pokud jde o linií detailů, barvu a ovšem i způsob provedení, techniku. Někdy se nám podaří najiti přímo vlivy vzorů, na příklad bývá selská skříně kopií skříně v kostele, na faře, v zámku a pod. Vybratí z lidového umění jednotlivé styly, vyložiti, jak v jedněch složkách postupovalo za ostatním uměním rychleji, v jiných konzervativněji, příčiny toho atd., takové studie může se odvážiti jen ten, kdo má k dané otázce velmi mnoho materiálu, a je výborným znatelem jak umění vůbec, tak lidového zvlášť.

Tam, kde umění lidové ještě se tvoří, stejnou péči jako předmětu budeme jistě věnovati i výrobci. Vynasnažíme se rozhovorem a pozorováním poznati, jak pracuje, v čem je jeho práce opravdu původní tvoření, kde je napodobením. Zajímavé bude vypátrati, co on (po případě i kupec) na svém výrobku nejvíc cení; poznáme, že často mu jde ą na prvém místě klade technickou virtuositu, a to krásné, co my ceníme, dostavuje se samo, instinktivně.

К lidovému umění výtvarnému připojila by se stať o lidové písni; avšak vzhledem k tomu, že za tímto specielním účelem ustavena je zvláštní komise, možno tuto část vypustiti, anebo omeziti se jen na celkové rysy o zpěvnosti lidu toho kraje.

Posléze bylo by tu na místě promluvíti o lidové hudbě a muzi-kantství.

Další kapitolou budou zvyky a obyčeje. Možno tu rozeznávatí několik skupin: Jakými obyčeji provází lid obyčejné denní úkony, počínání práce, vstup do chléva cizího, do stodoly, pří prohlížení úrody a pod., před cestou, při koupí, prodeji, navíjení na stav; čím možno přilákati štěstí v denních zaměstnáních sobě nebo cizímu, čím způ-sobiti nezdar. Zvyky pří počátku význačných prací ročních, orání,