str. 51
vodne jen jeden druh hudby, totiž hru na nástroje strunné, speciálně na housle. To je vlastní гуденье, stč. hudenie. Stsl. gąs ti, stč. hústi, str, густи, stsr. густи, р. g ą ś ć, (srv, lit, g a u s t i) značilo původně hráti na nástroji strunném (odtud i stsl, gąsl/ь, pl. g ą s 1 i, r, гусли, č, h ú s 1 i p. gusła, gęsie), kdežto hře na píšťaly říkalo se v st. ruštině XI.—XII. století пискъ nebo pl. пискове10), v č. pí s k šalmaje, ptačí, piščba, pištb a.11)
Obr. 1. Freska ze schodiště Sofijského soboru v Kijevě.
Počátky slovanských literatur z XI.—XII, stol. poskytují nám pro tento ráz slovanské hudby lidové celou řadu dokladů, které dále uvádím. Na knížecích dvorech bylo ovšem už v této době při hostinách a pří slavnostech hudců více a rozmanitějších, zřejmě i z ciziny přišlých s nástroji v lidu neobvyklými. Tak na př. čteme v Žití prep. Fecdosija, že ve dvorci v Kijevě před Svjatoslavem hráli četní hudci na housle, sopěly a varhany, — patrně původu řeckého.12) Tuto zprávu o hudbě na dvoře knížecím doplňuje názorně známá freska, namalo-
10) S r e z n ě v s k í j Мат. П. 938. srv. dále pozn. 64. Od toho i odvoz, ппскъчгш, ппскатель. Slovo ппскатп kladeno za ř. cculéio (S r e z n ě v s k i j 1. c.)
11) Srv. doklady u Gebauer a. Stč. sl. I. 520, Jirečka Pam, X. 425. a Zlbrta Děj. tance 21.
12) «Яко вънпде въ храмъ (t. j. dvorec knížecí) пдЪже б'Ь князь съдя, се видЪ многыя пграюща пр-Ьдъ нимь: овы гусльиыя гласы пспущагощемъ, другыя же органьныя гласы поющемъ й инЪмъ замаръныя пнскы гласящемъ н тако всЪхъ пграющемъ п веселящемся, якоже обычай есть > прЪдъ князьмъ.» (ed. Lavrov Сборипкъ XII. b. 87. Srv. i ed. Fil ar e t 178). Na totéž vztahuje se stručná letopísná zmínka o Svatoplukovi k r. 1015: «ЛютЬ бо граду тому и земли той, въ немъ же князь унъ, любяй вино ппти съ гуслмп». (Let. lavr. 136.), a pozdější zmínka v Domentianově Životu sv. Savy 122: «егда же бо и на тра-пезЪ прЪдъст.д'Ьше, тпмьпанп н гусльмн яко обычай самодрьжцемъ благород-ныхъ веселяше.
|
