str. 56
je dále, jednak s obrazy na starých miniaturách nebo freskách40), jednak pak i s primitivními formami zachovanými u Slovanů z dob pozdějších41), můžeme se přece ještě o jednotlivých nástrojích z konce doby pohanské dozvěděti více.
1. Nástroje dechové (foukací).
Dechové nástroje dělí se především ve dvě velké skupiny podle toho, jaký druh zvuku, s jakými vlnami a jakou technikou se vyvozuje: na trouby a píšťaly nebo flétny v širším slova smyslu. Při trou-
Obr. 2. Pastýři z evangeliáře piaristického. — Obr. 3. Pastýř z evangeliáře hnězdenského.
bách proud vzduchu uvedený bezprostředně vibrovaným dechem do nitra, odráží se volně od stěn a postupuje ku předu v dlouhých vlnách, u píšťal a fléten naráží hned zpředu na překážku způsobenou různo-tvárným zúžením otvoru nebo vložením jazýčku (jsou hlavně 4 tvary), čímž se dostanou vlny krátké, častěji se vlnící a tím tóny vysoké. Jsou ovšem i tvary přechodné (na př. flétny veliké s postranním otvc-rem a nízkého tónu).
Trouba, stsl. trąba, roh.
Trouba (roh) je jistě jedním z nej starších domácích nástrojů a Kosmas proto právem, třebas nevědomky, klade troubení na rohy už
40) Sem náležejí miniatury evangelistářů školy české z XI.—XII. stol. (srv. Život Slovanů I, 428), které však poskytují pramálo. Důležité obrazy, ale už pozdější (z XIII.—XIV. stol.) má bible Velislavova (ed. V o c e 1, Praha 1871, tab. 6, 23) a slovanský žaltář Chlludovský podle starších vzorů byzantských Древн. арх. общ. M. III. tab. 1, 3, 7). Zde srv. obr. 8.
41) Z příslušné literatury uvádím: Fr. Kuh ač: „Narodna glasba Jugoslovena (Vienac 1869) a „Prilog za poviest glasbe južnoslovjenske'. Rad, 1877—78. Sv. 38, str. 1, 39. 65. S. Trojanovi ć: Музички инструмент српскога етно-граф. My3eja (Bělehrad 1910). A. S. F amin суп. Гусли, русскш народный музнкальнып пнструментъ. Petr. 1890. Домра и сродные ей муз. ннстр. рус. народа. Petr, 1891. N. Pr i val о v, Гудокъ (Зап. Р. отд. Арх. Общ. Petr. V, 2. 61) a zejména jeho podrobné dvě studie o nástrojích dechových Музыкальные духовые инструменты русскаго народа (tamže VII. 2., VIII. 2, Petr. 1906.—7.) Ďalší literaturu viz u Privalova Зап. V. 61, VII. 101, VIII. 139.) Srv. též A. M a s 1 o v: Onncanie муз. пнструм. хран. въ Дашковскомъ Музеъч М, 1909. К Čechám mnoho má Č, Zíbrt. Dějiny tance (plný titul: „Jak se v Čechách kdy tancovalo", Praha 1895) 20 sl. a už Jireček Pam. arch. X. 425 sl.
|
