str. 57
do dob báječných42). Hlavní doklady z X.—XII. stol. výše uvedené, doplnití lze ještě celou řadou dokladů, kde se vyskytuje isolovaná zmínka43).
Staré trouby slovanské byly dvojího druhu: jednak dlouhé a rovné nebo jen mírně zahnuté a zhotovené z lýčí nebo kůry stromové a dřeva, jednak krátké, silněji zahnuté z rohů zvířecích, zvané také
Obr. 4. Pastýři z fresek kaple znojemské, — Obr. 5. Vojín z kodexu vyšehradského.
prostě rogb, č. r oh44). Trouby jsou vedle píšťal i typickým attributem pastýřů na nejstarších miniaturách a freskách 45) (srv. obr. 2.—4.) a jak známo, zachoval se tento primitivní a prastarý druh trub dosud v rukou pastýřů různých slovanských národů, na př. v horách slo-
42) Kosmas I. 9.
43) Srv. doklady u Srezněvského Мат. III. 1004 s. v. труба, трубити, трубьнып, a zde dále pozn. 53, 59. Nejstarší je však z Žití Naumova (Ed. Lavro v: 13) z рос. X. stol. České doklady o něco pozdější viz u Z í b r t a, Děj. tance 33 a Nejedlého, Sborník Gollův 383 sl.
44) Ze starých ruských pramenů znám roh z překladu bible kn. soudců VII. 18. v ruk. XIV. stol,: «п въстругблю рогомъ и вси иже со много да въстру-бите и вы въ рогы» za ř. κερατίνη (Srv. В usla jev Ист. Хрест. 126). К tomu srv. však i dva doklady pro трубы рожаны, jeden ve Chlud. žaltáři XIV. st. 202: едннъ отъ нихъ кумбалъ бпяше а другыи въ псалтръ а друтыи въ гусли а инъ въ прегудшщю а ннъ въ рожану трубу (Srezněvskij Мат. II. 141.) a druhý v žalt. s tolk. XI, st. XCVII. 5—6 (viz dále pozn. 53.). V Štětině chovaly při návštěvě Ottona biskupa bamberského v chrámech zlatem okované rohy k pití i rohy k troubení (cornua cantibus apta Herbord II. 32.) V Alexandreidě čteme o „zubrových trubách". Nejedlý 1. c. „Lesních" rohů ovšem tehdy nebylo. Jsou vynálezem novověkým a v RK hrubým anachronismem (srv. Nejedlý 1. c. a Privalov VII. 138 sl. 149. 169). Zde byoh uvedl, že O. Fleischer ve své studii o starých, hudebních nástrojích germánských připomíná windisch hor n, z jakého pramene a z které doby, nevím (Pauls Grundriss III. 575).
45) Tak je vidíme v rotundě znojemské (L e h n e r Děj. um. I. 3. obr. 91), dále v evangelistáři piaristickém (Pam. XXII. 411), v evangelistáři hnězdenském (Lehn er 1. с. 3, 399) a svatovítském (1. с. 427). Ohnutý roh s náhubcem má pastýř na 5. tabuli Vocelovy edice bible Velislavovy. Srv. i Eljasz Walery-Radzikowski Ubiory v Polsce Krak. I. tab. XL, р. 16.
|
