venských nebo valašských43), na severu Ruska47) nebo na Balkáně48) (srv. obr. 6. a, b). Tuří rohy figurují jako nástroj pastýřský v starých ruských bylinách,49)

Jako tyto trouby pastýřské vypadala v staré době i trouba vojenská, jak nám ukazují vojíni v kodexu Vyšehradském60) nebo vojíni z miniatur pozdějšího bulharského letopisu Manassova51), nebo dvorní hudebníci na fresce Sofijského soboru v Kijevě (obr, 1.), na miniaturách Čhludovského žaltáře (obr. 8.) a na freskách Dmitrijevského soboru ve Vladiměří52), Tyto trouby, zejména však rohy, bývaly okovány, zajisté i skvostně zlatem, jak ее zdá nasvědčovatí výše uvedená zpráva Herbordova o chrámech štětínských58), i uvedené obrazy, na nichž končí někdy i dosti znatelným zvláštním, sesíleným ústním násadcem (náhubkem). Podobný našel se prý i u jedné kostry v slovanském hrobě odkrytém na Galgenbergu u Volína54). Otvory postranní v troubách a rozích jsou vesměs pozdějšího data.55) Pro trouby cele z kovového plechu zhotovené máme nejisté doklady z XI. a XII. století50), ale Prívalov má, myslím, pravdu, když rovné dlouhé trouby kovové pokládá vůbec za import byzantský nebo orientální57). Domácí a velmi staré byly velké zatočené trouby kovové (1 u r y) s obdivuhodným hlasem u nordických Germánů 58); ze slovanských končin nic podob-