str. 61
слоньница а самара67) a staré asi jsou, ač v nej starších textech nedoloženy výrazy свистокъ, свист-влка08). Později vznikla však řada názvů původu rozmanitého, na př. волынка, козица, жалейка, цЬвка, цЪвинца,69) жалом-Ьйка, фуяра, пигола, пипела, сурна, дуда (дудка), дудукъ 70) atd., výrazů na mnoze rozšířených i po ostatním Slovanstvu,71) o jichž významu a podobě příslušných nástrojů srv. na př.
Obr. 7. Běloruský chlapec, hrající na dvojité svirěly (Prívalov).
stati N. Přívalová, Č. Zíbrta a A. Maslová.72) Dnes uvedené druhy píšfal jsou různé délky, mají různě uzpůsobené foukací otvory a
67) Слоныпща, též сломьшща а самара (psáno i замара) jsou už v Slově sv. Grigorija z konce XI. stol, (srv. výše str. 54. a Srezněvskij Мат. III. 423.), samara mimo to v některých ruk. Žití sv. Feod'osija, kde v citátu výše uvedeném na str. 51. stojí místo музигайсюя — замърныя (F a m i n c y n Ском. 9.) Samara je slovo původu cizího..
68) Srv. i lít. szwiłpti, got. swíglôn, swíglja, sthn. swegala (Schräder Reallex. 562.)
69) Zprvu však cěvnica značila strunu a strunný nástroj. Tak v Tolk. psalt. z r. 1100 (XCVII, 5.) značí zřejmě strunu «Гусли бо душа есть а цъвыпща языкъ, без него бо душа не можеть глаголатп» a odtud i název nástroje strunného, tyry v řadě dokladů XI, stol. Viz Srezněvskij Мат. III. 1448 a zde dále str. 70.
70) Jakkoliv slovo toto rozšířeno jest u všech Slovanů, (Budilovič 1. c. 151), je asi původu cizího, souvisíc s tur. düdük (Berne k er E. W. 233, srv. i gruzínsky duduk, u.P rivalova VIII. 231, 232) a v slov. řecích přizpůsobilo se ex post k slovesu douti (duti, dują) formou duda. V staré ruštině slova toho není (aspoň není u Srezněvského) a také ne v staré češtině V Čechách dudy nynější podoby doloženy jsou teprve od XV. stol. (Zíbrt, Děj. tance 32, Jírečefc, Pani. X. 426. Srv. k podobě i Bartoš Dial. Sl. I. 80.)j je-li však Zíbrtova domněnka správná, že kozice jsou první naše dudy s měchem, byly by doloženy v Čechách už ze XIV. stol. v Bohemáři (Zíbrt 1. c. 32). U Srezněvského opět starého dokladu není. Jinak o ruské dudce viz u Přívalová VIII. 260. Zde bych připojil, že i pozdější gajdy přešly k Slovanům od Osmanů (Ber neb e-ŕ E. W. 291, K o r š, Arohiv sl. Phil. IX. 500) а od Slovanů opět k Novořekům— yxáíSot (Matov Гркобълъ ст. 60).
71) Budilovič 1. с. 151.
72) Prívalov VIII. 234 sl., 239, 242, 259 sl., 275, Maslov Orníc-33 sl., Z í br t, Děj. 31 sl.
|
