str. 71
druhý současně u Grigoria Naz,130) Že se mohli Slované na Dunaji brzy seznámiti s ant, lyrou nebo kítharou, vidíme z toho, že na skřínce pocházející asi z V. stol. po Kr, a nalezené ve Fenéku (Zala) mezi reliefy vidíme muže hrajícího tancujícímu páru venkovanů na lýru131). Není divu, že i slovanský umělec nakreslil v evangelistáři krakovském Davida s lýrou132). Jaká byla прЪгудьница (též пр-Ьгждьница) nevím, ale doložena je také už z XI. století, později pak ve smyslu kíthary nebo žaltáře133).
Var i to podvrženého RK, není nikde doloženo. Loutnu (aľúd) vedle tanbúru přičítají Slovanům arabské prameny X, stol.134) Po-
Obr. 14. а 15. Hudci na žaltář z bible Velislavovy, — Obr. 16. Anděl hrající z passionálu Kunhutina (Zíbrt).
doby neznáme. Jiný nástroj bylo psalterium, č, žaltář, г, псалтръ, při němž v rámci obyčejně podoby tnojúhelttíkové neb i čtvercové (obr. 9., 14., 15.) napjata byla řada strun, na něž bílo se paličkami135), a jenž později pomalu přešel v cymbál, známý i u nás z lidové hudby valašské nebo slovenské136). Také žaltář ocitl se brzy u Slovanů, a zdá se, že Ermenrik Augienský spojuje jej se Slovany docela už
130) Grig. Naz. a Žalt. s tolk. Theodoreta LXXX, 3 (Srezněvskij III. 1056).
131) H am pel, Alterth. Ung. I. 265, II. 227, III. tab. 181. К podobě antické lyry a kithary srv. Baumeister, Denkmäler 1539.
132) L e hne r, Děj. um. I. 3. 374. 133) V překladu Dan III. 10 (Upyr.), Další doklady viz u Srezněvského II. 1627, III. 1448 a Kuhaće Rad XXXVIII. 60 sl.
134) Srv. výše stranu 52. Ze slova tanbúr vzniklo i pozdější r. бандура prostřednictvím ř. πανδουρα (V а s m e r Эт. III. 38.), z а ľ úd r. лютня, čes. loutna, stč. lutna. t
135) Srv. Jireček, Pam. X. 430, Z í b r t, Děj. tance obr. 15.—21, 27, a hlavně F a m in c y n Гусли 76 sl. Od kithary antické lišilo se psalterium hlavně tím, že mělo resonanční těleso nahoře (Baumeister, Denkm. 1545).
136) Srv. hlavně Famincyn 1. c. 92.—114., 121 sl. V této podobě zobrazil jej už Olearíus v XVII. stol. (Srv. Prívalov V. 80 a Famincyn 92.).
|
