mácí zvířata; původně byl také v obou versích zapuzen vlk. Místo toho zaujali loupežníci v hojných variantech verse В hlavně pod vlivem Grímmovy pohádky aneb čert a j. V obou versích dají se zvířata na cestu proto, že jim hrozila smrt. A tu jest důležito, že ve versi A vystupují jen zvířata, jichž lidé požívali, kdežto ve versi В přistoupila ještě zvířata jiná.

Takto původní povídka verse A vypravovala podle vývodů spisovatelových (sir. 151) o útěku vola, berana, svině, husy a kohouta, neboť měli býti pro chystanou hostinu (svatební a j.) zabiti. Vůl staví si dům, neboť blíží se zima. Ostatní zvířata nalézají při něm ochrany. V noci přijde stádo vlků k domu, jeden z nich jde vyzvídat, kdo v tom domě bydlí a jest zapuzen. Ve versi B z téže příčiny odtáhnou vůl, kůň, beran, kočka, husa a kohout, přijdou náhodou k domu vlků za nepřítomnosti jich obyvatelů a usadí se v něm na noc. Vracející se domů vlci posílají jednoho napřed, ten jest vyhnán. Flanderský Ysengrim i francouzský román „de Renart" nepokládá spisovatel za varianty této pohádky, než dovozuje, že v nich se spojily dvě látky (str. 153 sl.), a snad byla taková kombinace známa v lidu, ze kterého oba spisovatelé čerpali. Vliv těchto literárních zpracování na lidové tradice spisovatel popírá, tvrdě naopak, že lidové pohádky o vlčí hlavě jsou starší, než tato literární díla 12tého stol. (str. 158). Z lidu čerpali pohádku Hans Sachs i Rollenhagen, a oba hlavní děj celkem věrně zachovali.

Na str. Í.60—172 shrnul spisovatel vývody svého pracného srovnávání nesčetných versí této pohádky. Píše, že shody mezi asijskými a evropskými pohádkami jsou tak značné, že nutně byly příbuzenské poměry, ale uznává, že odchylky mezi nimi jsou tak značné, že je slušno pokládatí je za samostatné. Nicméně dospívá к výsledku, že evropská pohádka byla sestavena podle asijské. Na základní myšlence o poměru domácích zvířat к lesním zvířatům byla podle asijské pohádky vytvořena nová, tak že jednotlivé rysy její byly zachovány. Tak vznikla evropská verse B, která byla namnoze bližší asijské versi. Souvislost s aesopskou bajkou, ze které Voigt pohádku odvozoval, finský učenec popírá, a srovnává se tu s výkladem Bolteovým. Tato evropská pohádka vznikla podle mínění spisovatelova v střední Evropě a sice před polovicí 12tého století, ale velmi stará nebyla, jak ukazuje zvláště, že zvířata cestují v úloze různých řemeslníků. Mnohem starší jest patrně asijská verse. Později vznikla verse A, kterouž charakterisuje nová episoda o domě vystavěném od vola, a kterážto episoda podmínila změnu děje. Tato verse vznikla nejspíše, jak míní spisovatel, v Rusku. V Rusku verse В pronikla asi později a to jen do západnějších pohraničních krajů. Z Ruska pronikla tato verse А к Finům, ojediněle do Norvéžska, Haliče a na Balkán do jižního Bulharska. Vznikla pak v Rusku také již v starší době, ovšem blíže neurčitelné.