@------------

Příslovečnou chudobu české literatury memoirové pociťujeme bolestně, zejména v národopise. Představme si na př., že by byl Erben vylíčil své sběratelské zkušenosti! Měli bychom obraz svérázného vesnického života v letech třicátých, kreslený rukou zkušeného badatele a vzácného umělce, obraz, který by měl hodnotu důležitého vědeckého dokumentu. A což Sušil a řada jiných! Jediný Bartoš zachytil řadu dojmů ze svých herodotovských cest za lidovými tradicemi a třeba že ve mnohých jeho statích prudké invektívy, jimiž vroucí ctitel barvité starobylosti stíhá novodobý úpadek, přehlušují slova objektivního pozorovatele, mají jeho vzpomínky a zkušenosti nespornou cenu. V knížce „Jak jsem sbíral" (Pelc-lovy Chvilky č. 98—99) přihlásil se k slovu p. Frant. Kretz, sběratel, jehož nezlomnému úsilí podařilo se získati pro naše musea sbírky jedinečné ceny. Počal intensivně sbírati od r. 1885, v době, kdy vědecký zájem o lidové umění moravské a uherskoslovenské byl ještě nepatrný a omezil se záhy na studium keramiky, zejména však výšivek a krajek, v nichž tvůrčí fantasie lidu, ornamentální bohatství a jemná technika projevují ,se nejpatrněji, Tehdy ovšem nebylo theoretických prací předběžných, nebylo ani dostatečného množství spolehlivě určených ukázek — sběratel bloudil v pestré směsici lidových vzorů a jen cestou mozolné empirie vybudoval si spolehlivé základy pro topografické určování a — svrchovaně obtížné — datování jednotlivých typů. Neštítil se ničeho. Z moravského a uherského Slovenska dával si zasílati celé balíky páchnoucích hadrů a z nich vybíral staré, odložené součásti krojové a výšivkové vzory. Nešlo mu jen o to sebrati množství krásných předmětů, usiloval o vědecké utřídění nahromaděné látky, snažil se zachytiti vývoj lidového ornamentu, jeho postupné zdokonalování, vyvrcholení po stránce technické i umělecké a pozvolný úpadek. Tak vznikala jeho díla na př. o slováckých čepcích a zejména jeho „Slovácké ornamenty". Sebral bezmála 50.000 kusů drobných výšivek a čteme s trpkostí, že pro nedostatek porozumění nebylo možno po druhém svazku pokračovati. Také keramice, zejména zajímavým a cenným výrobkům „habánským" věnoval velkou pozornost, ačkoliv sám přiznává, že bude třeba ještě důkladně probádati archivy, matriky a cechovní zápisy, než bude „v této záhadné lidové produkci jasno". Fr. Kretz jest u nás průkopníkem a namnoze zakladatelem vědeckého studia důležitých oblastí lidového umění a vykonal dílo vysoce zajímavé pro uměleckou kulturu našeho národa. Lituji jen, že rozsah sbírky, v níž své vzpomínky uveřejnil, přinutil p. autora omezití se na stručné feuilletonistické črty. Sběratele tak zkušeného bychom rádi poslouchali déle. Nebylo by možno vydati studie p. Kretzovy, roztroušené v těžko přístupných moravských časopisech, v souborném svazku?

@---------------

Nový sešit bibliografie slovanské filologie vydávané od cis, akademie věd v Petrohradě (Oôorspt.iiie трудовъ no славяновЪдт,нпо составляемое А. А. Бемомъ, М. Г. Долобко, IO. II. Клецанда, С. С, Лпсовскпмъ, Вс. II. Среяневскпмъ, М. Р. Фасмеромъ и А. А. Щахматовымъ подъ редакцией В. Н. Бенещевпча 1912 г. Вып. I. (до 1. Марта 1912 г.) 1913 str. 144), poprvé samostatné, ne jíž jako příloha ИзвЪстш Отд-Ъл. Русс, языка má celkem tytéž nedostatky, které isme již dříve vytkli (nahoře VII, 21). Redakce vytýká v předmluvě jako hlavní svůj úkol sestavíti a) všecky práce posvěcené vědeckému výzkumu jazyku, dějin a literatur slovanských nejstarší doby, b) všecky práce ruských učenců v slavistice, c) všecky práce pošvě-