str. 102
Otváraj, otváraj
dvere javorové,
něch sa mi nezláme
pérko císařové.
Otváraj, otváraj
dvere javorové,
něch si j á vevedzem
koníčka ve dvore.
Dobre mi má mamka
dobre povedala,
abych vojáčkovi
pilný pokoj dala.
A j á som něscela
mamičky posluchač,
jako som robila,
tak som pochodziła.
|
Hdze si bola, Anduličko,
ketJ ca doma nebolo?
Ty si žitko zežínala,
ale zralé nebolo.
Čo tu robíš, Anduličko,
v tom zeleném háj íčku?
Vijem pérko pre šohajka
v zeleném rozmarýnku.
Kemu že ho, moja milá.
kemu že ho daruješ?
Sebe vieneček a tebe pérko,
preto že mňa miluješ.
|
Ščastlivé ráno
paní fojtová,
bola-li tu, tady,
galánka moja?
Ach, bola, bola,
u dverí stála,
iné tancovaly,
ona plakala.
Kebych j á vedzel,
hdo s ňú tancoval,
veru bych sa já s ním
do krvi zrúbal.
Není sloboda
do krvi rúbac,
ale je sloboda
s milú tancovac.
|
* Při třetí sloce.
|
|
