str. 103
Zakukala kukulenka,
sadla na javorec,
kerá žena muža bije,
šak je to pekná vec;
a ona len ku - ku - ku,
polož len na mňa ruku,
ale ci dám taký čepec,
со zalecíš pod pec.
Dal jéj čepec, spadla pod pec,
chycil ju za vlasy,
ona nebola lenivá,
chycila ho zasí;
tak sa oni trhali,
za vlasy sa rúvali,
až sa na ten harmatanec
šetci ludzia dzívalí.
A ten tanec přežalostný
tri hodzíny trval,
nepotreboval muzigy,
sám sa roztancoval:
on má tatar dubový,
ona chrbet bolavý,
a na scéně visí korbáč,
ej, troj ocasový.
Kebych já len bola mala
jazyk za zubami,
něbola bych já dostala
takého snídaní;
ale od téj doby znám,
že je len muž ženě pán,
dycky si j á mužíčkovi
peknú hubičku dám.
|
Prešporská kasárňa
pekná, malovaná,
[:hdo že ju maloval
má mamka suzama,;]
Něplačce, mamičko,
že já budzem voják,
leš vy nad tým plačce,
hdo vás budze chovac.
Hdo vás budze chovac:
môj starý tacíček,
j á pójdzem zkusovac
do vojny chlebíček.
Trebár je kyselý,
ale je neslaný,
šak j á ho osolím
v kasárni suzami.
|
|
|
