str. 105
Idze šohaj dolinečku,
pěkně si zpievá,
a Kačenka v okjénečku
suzy uciera.
Ach, Bože mój, prebože mój,
kedy to budze,
až kukačka na vianoce
kukaci budze?
Šecko Pámbo dobre dává,
aj to móže dac,
že kukačka na vianoce
može zakukać.
|
V tom zeleném háj íčku
namiúval Janko Háničku.
Tak j u věrně namiúval,
až ju tuze rozhneval.
Dovédol ju ke dubu,
nasypal jéj žaladu.
Pij, Hanička, jed žalud,
len ty na mna nězabudz.
Pila, jedla plakala,
na Janoška volala:
»Janko, Janko, duša má,
vyvedz ty mňa ven z hája.«
Na to som ca něvedel,
aby som ca vyvedel.
Idú vozy od dola,
od méj mamky ze dvora.
Čula mamka plakaci
v tom zeleném hájíčku
svoju peknú Ha nicku.
Čo, Hanička, čo plačeš,
už ty moja něbudzešl?
|
Joža Černík.
Poznámka. Podle přání prof. Polívky připojuji k písním sebraným р. Černíkem varianty a několik poznámek. Zkratky jsou podle Zíbrtcva Bibliograf, přehledu, V závorkách podávám čísla písní. Č, 1, Var. S. n. p. II5 20 (28); sfa 1. var. SI Sp II 12 (16); Č L XIV str. 248. — Č. 2. Patrně fragment ballady o zabitém milenci krásné mlynářky. Se strefami zde uvedenými shoduje se nejvíce var. Bartošův, B N P 1901, 42 (47d). Ostatní varianty: Holas I 39 (37), 40 (38); III 9 (6a—6). S2 128 (131), BNP 1901 40 (47a—d), SI Sp I 31 (86), II 138 (373), III 60 (168) S. n. р. II, 266 (521), Mišík 4 (3), 128 (349).
Ballada o tovaryši, jenž chodil za mlynářkou a byl na záletech od mlynáře zabit, blíží se téměř lokálním motivům o vraždách atd. Veliké shody v podrobnostech látkových a formálních dokazují, že všecky varianty česko-moravsko-slovenské tvoří jednu skupinu. Pozoruhodne jest, že ve starších sbírkách českých (Erben, Slavie) není tato píseň zapsána, známe ji jen ze záznamů Holasových (z jižních Čech a z Pošumaví), Na Moravě a na Slovensku jest naproti tomu
|
