str. 125
Odchylky:
Молод.
. . А Пани Савова ....
. . Подай мини горилки .
. . за здоровье своей жинки .
atd.
|
Čel.
A Savova molo daj а . ■
podaj mi gorilki . .
svojej milo j žinki.
|
Odchylky textu Čelakovského vesměs zlepšují rytmus písně a poněvadž jsou nepatrné, nevylučuji možnost, že je Čelakovský provedl sám. Tuto domněnku sesiluje soupis Speranského, neboť mimo sbírku Молодчикъ není tato ballada v žádném ze sborníků, jež Speranskij prohlédl. Ballada o Savovi — vlastně jediný čistě epický text Čelakovského — líčí episodu z úporných bojů mezi kozáky a polskou šlechtou, Z tradice víme, že Savu, obávaného vůdce hajdamaků, získal pan Potocki a že bývalý vatažka potíral pak v čele nádvorních kozáků vévodových své dřívější soudruhy. Za tuto zradu pomstili se mu haj-damaci svým způsobem: přepadlí a ubili jej v domě, který obdržel od Potockého. Jest mnoho variantů této písně, polských i maloruských, všude však zachovává se historicky správný rys, že pana Savu zabili kozáci nebo hajdamaci. Tak na př. ve variantu Ol. 502 (23) čteme, že dům Savův obklopují „kozaczeňki". Text Čelakovského, čerpaný z ve-likoruského pramene, má místo toho nesprávně:
„Ogljanetsje Sava nazad,
Až Ljachi v sínjech stučat" ■ . .
|
t. j. Poláci vniklí do domu. Historické podrobnosti o Savovi nemohly býti Čelakovskému známy a tím si vysvětlíme jeho omyl. Píše totiž v poznámce k této písni (str. 211): „Ljachi, Lěší, v bájesloví slovanském Satyrové. (Lesoňové?)", atd- V duchu doby, jež ráda shledávala v písních mythologické narážky, stotožňuje Čelakovský slovo Ljachi s názvem známého lesního ducha, ačkoliv smysl celé ballady dokazuje, že běží o Poláky.
Č. 3. Úplně shodný text Ol 428 (304).
Č. 4. Vzato z Pěsennika 1810 č. 323. Také v Pěs. 1819 č. 180 jest text velmi podobný, ale nemá poslední strofy Čelakovského. Č. 5- Úplně shodný text Ol. 364 (204).
Sv. III- č. 1. Vzato z díla A. Pavlovského; Грамматика малоросай-скаго HapbMJH. Спб. 1818., str. 89-
Č. 2. Není v soupisu Speranského ani ve sbírce W. z Oleska а v žádné ze starých sbírek, jež jsem prohlédl.
Č. 3. Pro 1.—2. sfu. srovn. Ol. 217 (8). Text Čelakovského je delší. V soupise Sper. chybí.
Č. 4. Sper. č. 52. Texty v Pěsen. 1810 a 1819 liší se značně od textu Čelakovského.
Č. 5- Sper. č. 5. Text v Pěsen. 1819 II. č. 162 jest totožný s textem sbírky Молодчикъ str. 170 č. 2- Píseň lze rozdelili na 4 strofy čtyř-veršové, ale vadí tu verš 6-7:
,,Якъ станетъ требовати
треба съ хати утикатй."
|
U Čelakovského tyto verše chybí. Verše 3. sfy
,,Я тоби не жинка
и не господыня."
|
|
