Čech a příslušná říkadla i písně. Všech písní, říkadel a poloumě-lých skládání (vyjímám jen zřejmě umělé skladby jako na př. v i. díle str. 16. a j. a kratičká říkadla při hrách) jest přes 500 (asi 526).

i. Lidová epika jest ve sbírce Krolmusově zastoupena jen několika ukázkami. Nalézám 10 ballad a 3 lidové legendy — vesměs varianty známých látek.

1. i. 176. »Vrany nad krví kváčou«. Var. E1 č. 160, E2 489 (č. 24.)1) Var. Krolmusův jest rozvláčný, má mnoho zbytečných strof, není tak ucelený jako u Erbena.

Ve vydání z r. 1864 uvádí Erben v poznámkách také var. Krolmusův a srovnáním jsem se přesvědčil, že z něho přejal některé verše, zejména tam, kde var. Krol. byl buď jazykově ryzejší nebo kde byl nějaký starý rys.

Doklady, z nichž jsem uvedl ukázky, jsou novým svědectvím, že konečná úprava Erbenových textů — zejména ballad — jest ve většině případů výsledkem rekonstrukce prováděné podle zásad textové kritiky. Erbenovi šlo o to podati text nejlepší a umělecky nejúčínnější, proto kombinoval několik variantů a z nich sestavoval definitivní znění. К prvnímu verši svého textu: »Bylť na Hrádku pivovarek« poznamenal Krolmus: »Tento příběh prý dle pověsti za dnů lenivého Václava, krále Českého na novém městě Pražském pod Skalkou na Hrádku nad Botičem potokem, kdež nyní opatrovna maličkých jest, v tehdejším pivovaru se stal; ač po Čechách na kolík set hrádků a pod nimi pívovárků máme«. Tento verš jest ostatně jen ve var. Krolmusově. U Erbena není, v textu Holasově (iii. 7.č. 3.) také ne; var. Sušilův2 158. (158) a oba texty Bartošovy (Akad. 35. č. 40, 42.) liší se značně formou i podrobnostmi. Zkomolený slezský var. u Malinowského (Materyały V. 85.) blíží se znění Erbenovu.

2. i. 290. Zlomek drastické romance o nemocné paní a potulném žebrákovi. První dva verše nemají souvislosti s ostatními.

3. i. 310. »Husa kejháním svým matce oznámila, že je husarka neb husopaska opustila«. Text je vzat doslovně z Ex č. 8. Také poznámky Erbenovy o symbolickém významu husy zužitkoval Krolmus a otiskl text polský, moravský i slovenský, jež Erben cituje.

4. i. 540. Ballada o děvčeti, jemuž vracející se husaři oznamují smrt milencovu. Var, Čel. i. 58., E, č. 348. Text Krolmusův liší se v podrobnostech, první strofa upomína na lyrickou píseň E2 414. (171).

5. i. 544. Stará žertovná romance o dívce, která za rozbitý džbán dostane pána. Text zapsal patrně Krolmus sám, neboť dodává: »Tuto píseň jsem r. 1806 okolo Kolína, r. 1820 v okolí Mel-