Adolf Černý věnoval nej větší část" své dosavadní životní činnosti Lužickým Srbům, takže .právem mu přísluší jméno lužickosrbského konsula. Měl sice předchůdce, kteří už od polovice XIX. století pěstovali vzájemnost českolužickou, ale žádný z nich nepracoval tak usilovně a soustavně jako právě on. A nejen vzájemnost českolužickou, Adolf Černý dovedl se nadchnouti pro vzájemnost slovanskou vůbec a veden vznešenými ideály Edvarda Jelínka, nejlepšího svého* přítele, vypracoval se na vynikajícího našeho znatele slovanských současných poměrů. Jeho jméno známo je stejně na severu slovanském jako na jihu, stejně u Rusů jako u Bulharů, a jeho „Slovanský přehled" je nejvážnější revuí svého dlruhu v celém slovanském světě. Takových úspěchů dosáhl prací svou pouhý učitel na cvičné škole v Hradci Králové, kde se narodil dne 19, srpna r. 1864. Vlastním přičiněním seznámil se se všemi slovanskými jazyky, cestoval po slovanských zemích, navázal styky .s nejjvážnějšími pracovníky slovanskými, od r. 1901 ,se stal lektorem polštiny, lužické srbštiny a srbochorvatštiny na naší universitě, a jako redaktor „Slovanského přehledu" je nej důležitější autoritou v záležitostech slovanských. Píši-li tu nyní několik slov k jeho padesátinám, činím tak proto, abych jménem našich skutečných pěstitelů kulturní vzájemnosti slovanské vzdal mu povinný dík. Nebot on je vůdcem a ukazovatelem nejlepším. A uvádiím-li některé jeho prá. ce, nečiním tak s nároky na úplné jích vytčení, nýbrž chci pouze na ně upozorniti.

Nejvíce práce věnoval Adolf Černý Lužickým Srbům. K nim veden byl přítelem svým Edvardem Jelínkem. Čteme-li Jelínkovu sedmou kapitolu slovanskou ve Slovanském Sborníku III, 1884, str. 606-609 „Lužická pomněnka", vidíme v ní hotový program životní práce Ad, Černého. V temže ročníku referuje už Černý na str. 614-615 poprvé (je to asi též první jeho příspěvek literární vůbec — bylot mu dvacet let) o lužickém Almanachu k wopomnjeéu d ž e 'e a t e j e h ł o wneje skhadžowanki s e r b s к e j e studowaceje młodosće (Budyšin, 1884). Pak stává se stálým spolupracovníkem a kromě referátů o Č a s o. pise Macicy Serbskeje ve Slov. Sbor. IV., 1885, str. 108-9 а V., 1886, 94-6 a o lužickém překlade Nového zákona v ročn, VI. 1887, 290-1 píše už souvislejší samostatné a svědomité články ze všech oborů národního života lužickosrbského. A to nejen do Slov. Sborníku, nýbrž i do Zlaté Prahy, do Světozoru, do Národních Listů atd. Uvedu je zde určitým postupem chronologickým, poněvadž dosud nikde články ty sestaveny nejsou, pokud se mně je ovšem podařilo vy-hledati. Mají v sobě i mnoho materiálu národopisného a zapadají tudíž zcela do. bře do rámce tohoto sborníku.

Uvedu nejprve články a studie, vztahující se к dějinám, vývoji, jakož i к literatuře lužickosrbské, pak teprve vypočtu práce ryze národopisné, anebo к národto-pisu patřící. Do prvního oddílu náležejí tyto stati:

Matice Srbská v Budyšíně. Lístek z dějin lužického probuzení. Slov Sborník IV, 1885, str. 198-204, 243-253.

P. T e c e 1 i n Mět Slov. Sborn. IV, 1885, 640.

Literatura lužická po válce s e d m i 1 e t é. Lístek z dějin lužické literatury. Slov. Sbor, V, 1886, 510-519.

Arnošt Muka. Zlatá Praha III, 1886, 363-7. — O něm znova ve Světozoru 1896, XXX. 535-6 a posledně v Čase, 1914, 13. III ve feuil. a ve Slov, Přehledu XVI, 1914, 266-7.

Michal Hórnik. Slov. Sborn. VI, 1887, 19-24, 58-62, 119 a násl. — O něm znova ve Zlaté Praze VIII, 1891, 419, pak ve Světozoru XXVII, 1893, 502-3. „Jubileum Michala Horníka", ve Zlaté Praze X, 1893, 514, 523, „U M i-chala Hórnika"; „Vzpomínka na Michala Hórnika" ve Slov. Př. VI, 1904, 211 a násl. atd,

O germanisaci a nynějším stavu Srbů Dolnolužíckých. Atheneum IV, 1887, 49 a násl.

První lužický časopis a jeho r e d a k t o r. Zlatá Praha V, 1888, 771, 787.

Prof. D r. Pful. Zlatá Praha VII, 1890. 110.

Dr. Jan Petr Jorda.n. Pohrobní vzpomínka. Zlatá Praha, VIII, 1891, 415, 427, 435.

Líc. theol, H. I m i š Tamže IX, 1892, 80, Znova ve Světozoru XXXII, 1898, 81.

Lužická škola, S O. Píltzovým obrazem dolnolužické školy. Světozor XXVI, 1892, 70. 83. — O iužickosrbském školství napsal A, Černý soustavný článek do Stručného Slovníku Paedagogického.