Bu dyš í n. Světozor. XXVI, 1892, 513', 515, 534, 547 a násl. Přeloženo též do Lužice 1898, str. 28 a násl.

Lužice v Americe. Světozor XXVII, 1893, 219 a násl. Jakup Cišinski. Tamže XXVII, 1893, 574 a násl. Lužické spisovatelky. Lumír, XXII. 1894, 209, 220.

Lužickosrbské časopisy. Národopisný sborník českoslov. I. 1897, 148-9.

' Padesát let Matice Srbské v Budyšíně. Světozor XXXI, 1897, 303.

Spom j eńkana Mósak a-K łosopólskeho. Lužica 1898, 106, 119. Srovn. též Slov. Př. I. 1899, 24-6.

Palacký a ł u ž i s с у Serbja. Lužica, 1898, 74 a násl.

Dva lužické rovy (Tešnař. Kuéank). Světozor XXXII., 1898, 452.

Sto let lužického č as o p i s e et v a. Opožděný lístek jubilejní. Květy 1899, 211 a násl.

Literatura lužickosrbskár. 1898. Slov. Př. I. 1899, 390—3. — Tamže pak ještě přehledy lužickosrbské literatury za rok 189У v ročn. II. 1900, 480 а п., za r. 1905 v ročn. VIII. 1906, 4 a násl. a za rok 1907 v r. X., 1908, 452 n.

Herta Wićazec. Budyšin 1901.

Sto let lužickosrbské poesie. Slov. Př. III., 1901, 9 a násl. K budyšínske slavnosti. Tamže VII. 1905, 3 a násl. Matice Dolnolužická. Tamže VIII. 190b, 55 a násl. Jubilej serbskeho studentstwa. Lužica 1906, 58. Ženy v srbské Lužici. Kalendář Češka 1907.

J. Cišinski a nová doba hornolužické poesie. Slov. Př. IX., 1907, 68 a násl. Souborně se studií »Sto let lužsrbské poesie« vydáno lužický v čas. Mać. Serb. a pak samostatně v Budyšíně 1910 pod názvem »Stawizny basnistwa lužiskich Serbow I. Srovn. Slov. Př. XIII., 1911, 281.

Vlastní životopis J. A. Smolera. Slov. Př. XII. 1910, str. 6 a násl.

Adolf Černý všímal si bedlivě i lidu lužického a pilně pracoval v oboru tom ruku v ruce s prof. A. Mukou. Svými pracemi stal se dokonce i podnětem lužicko-srbského oddělení na výstavě drážďanské r. 1896, o něž pak nejvíce se zasloužil prof. A. Muka. A dobře jsou známy jeho zásluhy o lužickosrbskou síň našeho Národopisného musea českoslovanského v Praze. Od prvopočátku navštěvoval Lužici Horní i Dolní, zapisoval si neznámé do té doby tiskem písně, všímal si kroje i zvyků, kraje a lidu lužického vůbec. Z cest těch a poznámek vyšly studie a sbírky tyto:

Národne hłosy lužiskoserbskich pěsni. Budyšin 1388. Obsahuje sbírku 61 písní vlastního zápisu a 19 čísel ze zápisků »herce« Hicky. Téhož roku 1888 vyšla ještě

Druha zběrka národných hlosow lužiskoserbskich pěsni, obsahující 117 čísel vlastních zápisků. Teprve po šesti letech následovala Třeéa zběrka lužickoserbskich pěsni r. 1894. Sbírky ty doplňují práce Srno-lerovy, Jordánovy, Mukovy, Kubovy i jiných sběratelů. Obsahují též cenné poznámky o lužiskosrbské hudbě a tanci, jež Černý současně i později otiskoval v drobnějších článcích v Čas. Mač. Serbskeje. Srovn. na př. Č. M. Serb. 1888, 11, 92; nebo 1888, 3: Z mojeho zápisníka, tamže 73: Připisk k druhej zběrey národných hlosow, ve Wisle 1891 »Za pieśnią łużycką, ve Květech 1894, 2. pololetí 7—14: »L u ž i č t í pěvci z 1 i d u« a j. — Staf »P o 1 a starej e s p ě w a r k i« byla přeložena r, 1897 do Lužice 7, 17. —

Zagroda łużycka. Wisła 1889, 339 a násl. Studie o obydlí Lužických Srbů; jež vyšla pak i v Č. M. Serb. a samostatně téhož roku pod názvem »W o-bydlenje lužiskich Serbo w«. —

Od roku 1890 jal se Černý pracovati v mythologii Lužických Srbů. V oboru tom už deset let před ním pracoval prof. H. Máchal, jak dosvědčují jeho studie v Koledě 1880, č. 22—25, ve Světozoru XVI., 1882, 507 a násl., ve Slov. Sborníku III. 1884, 285—290, tamže 393—7 ve Zlaté Praze I. 1884, č. 7—10, tamže II. 1885, 343, III. 1886, 643 a násl. atd. První ze studií mythologických Černého byl článek o vodníkovi pod názvem:

Nykus. Z bájesloví Lužického. Zlatá Praha VII. 1890, str. 399, 411. Téhož roku začal v Čas. Mać. Serbskeje otiskovati jednotlivé odstavce svého díla.

M y t his ke b y to s c e ł u ž i ski c h Serbow. R. 1890 byl vytištěn úvod a odstavce Kubo! či k. - Zmij, plon. Teprve r. 1898 bylo celé dílo dokončeno. Jako ukázkou z něho otiskl ještě r. 1896 ve Zlaté Praze XIII., 522 a násl. článek