slově — »Slovansky přehled, veden podobnými úmysly a podobnou láskou redakce i nakladatelstva, s jakými byl kdysi založen Slovanský Sbornik«. Černý tu vytýká rozdíl obou publikací v tom, že Slov. přehled si chce všímati výhradně doby současné, aby tak pomáhal při vzájemném poznávání slovanských národů. »Marne přesvědčení, ževzájemnostslovanská, post avená na základě pravdivého vzájemného poznání, bude pevnější stavbou, než kdyby se opírala o pouhé mlhovíté horování beze všeho zakladu«. První ročník je posvěcen památce dvou slovanských idealistů Edv. Jelínka (s nímž sbližovala Ad. Černého »pribuznost snah a láska ke Slovanstvu«, jak dí ve Světozoru 1897, XXXI. na str. 271) a posledního z velkých apoštolů slovanských Michala Hórnika.

Slovanský přehled se stal záhy nejvážnější revuí o věcech slovanských. Černý tu seskupil spisovatele ze všech slovanských národů, popřál místa všemu, co povznesení slovanské kultury podporovalo. Sám všímal si svědomitě všeho a při všem pozvedal svůj pochvalný nebo výstražný hlas. Ze všech ročníků Slov. přehledu, jichž je dosud šestnáct, zírá na nás vážná tvář svědomitého a poctivého pracovníka, zaníceného ale přísného pěstitele slovanské vzájemnosti. Z větších článků tu otištěných možno uvéstí:

V údolí Resie. Ročník II. 1900, str. 16 a násl. O »R e s í a n e c h, Slovanech severoitalskych« psal Černý už r. 1897 do Květů na str. 326 a násl_

František Řehoř. Tamže 99—104. Oceňuje život a dílo tohoto pěstitele maloruské vzájemnosti. Stručněji též v Národop. Sborn. VI., 1900, 228—9.

Jubileum H. Sienkiewicze. Slov. Přehled II., 1900, 392.

К otázce shody ruskopolské. Tamže 415 a násl.

Krakovské sjezdy a slavnosti. Tamže 466 a násl.

Bronisław G r a b o w s k i. Sl. Př. III. 1901, 209.

J. BaudouindeCourtenay o panslavismu. Tamže VI. 1904, 18 až 20. V článku tomto, psaném už před desíti lety, je dosud tolik časového, že nemohu si odepříti, abych několik slov z něho za dnešních pohnutých dob necitoval. Černý praví tu na str. 22—3 výslovně: »Vystupovali jsme vždy proti romantickému pojímání slovanské vzájemnosti.. . Žádné všeslovanské utopie nemáme na mysli, nic, co by zavánělo uchvatitelstvím. Nač myslíme, jest vzájemnost Slovanů v Rakousko-Uhersku, vzájemnost Slovanů balkánských — a rozřešení otázky rusko-polské. Cílem vzájemnosti Slovanů v Rakousko-Uhersku měla by býti federace národů rakousko-uherských, cílem vzájemnosti Slovanů balkánských federace balkánských národů — obě na zásadách úplné spravedlnosti pro všecky Slovany i Neslovany ... Že to nejsou tak příliš utopické cíle, ukazuje federace švýcarská. Němci a Francouzi jsou nepřátelé (vzpomeňme Elsaska), Vlaši s Němci v Tyrolsku jsou si ve vlasech . . . Zbývá ještě otázka ruskopolská a nejnověji i malorusko-velkoruská . . . !!« Co tu obsaženo výkřikův a jaké memento! Kolikráte už byla těžce zkrušena Černého důvěra ve vzájemnost slovanskou a přece neztrácí naděje! Vidíme to ze všech jeho statí dalších. Patří sem články:

К poměru československému, Sl. Př. VI,, 1904, 113 a násl.

Osvěta v Haliči. Tamže 166 a násl.

Obecné školství v Rusku. Tamže 216 a násl,

Edv. Jelínka život a práce. Sl. Př. VII, 1905, 97-107. Doplňuje starší práce o Jelínkovi ve Světozoru 1897, str. 225 a násl,, v Lužici 1897, 37 a n„ a v Máji III. 140.

Ivan T řinko. Básník a buditel italských Slovinců. Sl. Př. VII, 1905, 338 a n.

Na prahu velké doby. К současným událostem v Rusku, Tamže 433-445.

Otázka autonomie král. polského, Tamže VIII. 1906, 101, a n, К událostem na lvovské universitě. Tamže 313 a násl, S 1 o v i n s к o-n ě m e с к á hranice v Štýrsku, Tamže 217 a nás. Odpověď na otevřený list L. Pantělějeva. Tamže 12—15, Týká se shody ruskopolské a malorusko-velkoruské.

Nové volby v Rakousku a Slované. Tamže IX. 1907, 408 a násl. К poznání Ruska. X. 1908, 17 a násl,

Nejnovější úvahy o slovanské otázce. Tamže 113 a násl. Ještě o panslavismu a osvobozenském hnutí v Rusku, Tamže 218 a násl.

Po slovanských dnech vPetrohradě a ve Varšavě. Tamže 437 a násl.