ří a Pobečví. Časopis lidopisný, vychází měsíčně v Týně u Lipníka... Red. Dr. F. Přikryl. Kroměříž, J. Slovák 4°. Ročník III. Říjen 1906 — Květen 1907 č. 1—12; Ročník IV. Leden—Listopad 1908 č. 1—10; Ročník V. Leden—Prosinec 1909 č. 1—10; Ročník VI. Leden—Prosinec 1910 č. 1—10; Ročník VII. Vychází v Paršovicích u Hranic. Red. A. Sehnal. Leden—Září 1911 č. 1—4.

Dr. Přikryl jako duchovní v kraji, který si zamiloval, snažil se v místech svého působení a v okolí sbírat lidopisný, archaeologícký i historický materiál a zároveň jej spraccvávat populárně na poučení lidu v témž duchu asi, jakým se nesou práce Wurmovy a Kuldovy. Textů pohádkových je v obou jeho publikacích přes sto a látkově podávají velmi zajímavé doplňky sbírek valašských. Reprodukce vyprávěných textů je nespolehlivá, kolísá od prostého podání vyprávěné povídky svými slovy až moralisující novellistice, místy s nápadnou zálibou v lokalisaci a historickém zabarvení, U některých čísel je aspoň udáno místo, jindy však — v Kronice — zdá se, že i zapisovatelé jsou jiní, Č. 1. je plagiat z Němc. 12,

Rad. Národní pohádky od J, K, z Radostova, Třetí, značně rozmnožené vydání, Praha, Storch 1883,

První vydání vyšlo u Pospíšila, v letech 1856—1858. Sv. 1.—6. 1856, sv. 7—8. 1857, 9.—12. 1858. Obsahovalo celkem 62 čísel.

JUDr. Josef Košín z Radostova napsal mir, 1900 svůj životopis a v něm vykládá o vzniku své pohádkové sbírky toto: Bratří Kosinové bydlili na počátku let padesátých v domě Václava Veitha na Malé Straně s medikem Josefem Motejlkem, synem Veithova lékaře v Sušici. Motejlek jednou v říjnu r, 1854 přišel trochu později večer domů, probudil Košína, omlouvaje se, že se mu nechce spát, a vyprávěl mu pohádku. Košín ji druhého dne napsal a den na to dal Mi-kovcovi, který jí otiskl v nejbližším čísle Lumíru. („Jednou ranou devět zabil". Lumír 1854 IV. s. 1105, víz Rad. 22.)

Byla to první prosaická práce 22ti-letébo studenta. Vzpomněl si pak ještě na jinou pohádku, kterou za svého dětství doma slýchával („Král a švec"), a i tu vytiskl Mikovec v Lumíru. (Lumír IV. 1854 s. 1202, viz Rad. 55).

„Když přijel Košín na vánoce (1854) domů, jal se sbírat a psáti pohádky a zaznamenával si také ty, které za svého dětství slýchával. К těmto patří jmenoivitě pověstný „BumbrLček" (viz Rad. 80) O velkonocích, jakož i o prázdninách sbíral i psal Košín pohádky opět (1855), což i r, 1856 činil. V r. 1855-6 bylo jich v „Lumíru" vytištěno asi 9 a několik v „Humoristických Listech" f?), „Zlatých Klasech" (?), „Vlasteneckém Kalendáři" Jeřábkové a „Diblíku"."

Domov Košínův byl do r. 1856 ve vesnicí Veltrubech u Labe, hodinu cesty od Kolína, kde jeho matka bydlila s jeho sestrou naproti panskému dvoru. „Když Košín ve Veltrubech pohádky sbíral, povědělo mu asi šest osob docela prostých, které pohádky jistě z knih neměly, nejenom největší část oněch, které on byl vydal, ale také velkou část českých pohádek, kterou vydali tiskem Erben, Němcová, Malý a Ehrenberger, Tyto Košín do své sbírky ovšem nepojal,"

Po r. 1856 odstěhovala se matka do Pardubíc к synu Ferdinandovi, železničnímu úředníku. Košín k nim zajížděl, a v Pardubicích, jak stručně podotýká, později několik pohádek slyšel a napsal. Tiskl