cova dcera chce si jej vzít, kupec posílá jej však napřed na zámořskou cestu.

Mládenec je přepaden mořskými lupiči a prodán sultánovi. Jeho nevěsta má si vzíti jiného, jenž však též před svatbou jde na moře, lupičům prohlásí, že zboží veze sultánovi, „Turci" jej odvezou к sultánovi, sultán mu dá jednoho černého a jednoho bílého otroka.

Po návratu bílý otrok má posluhovat při svatbě svého pána s kupcovou dcerou, ale vzpouzí se. Nevěsta chce jej přemluvit, spatří, že má na prsou na košilí vyšito jméno Ježíš. Pozná svého prvního ženicha,- jemuž košili vyšívala. Při hostině vykládá, že ztratila zlaté jablko, našla stříbrné, nyní opět našla dřívější zlaté. Ptá se, které má podržet, hosté radí zlaté; přivede si tedy svého prvního ženicha. (Hádanka je motiv pravidelný v jiných látkách,)

Menšík V./VI, 28. Cikáni prorokují mlynáři, že jeho syn, student, zemře potupnou smrtí. Mlynář je smuten, syn marně se ho vyptává a v rozčilení otce zbije.

Anděl Gabriel se mu zjeví, přinutí jej, aby se kál a chodil denně do kostela. Putují spolu, slouží v městě u kupce, každou noc mají střídavě volno. Kupec zbohatne, pošle mlynárova syna za moře. Po návratu má si kupcova dcera jednoho z nich vzít. Zvolí Gabriela, ten se však vzdá její ruky na prospěch přítele. Oba přátelé smluví se, že budou se dělit o svůj výdělek.

Mladá žena si stěžuje, že muž v noci odchází. Otec dá jej hlídat. Oba přátelé chodí v noci do kostela, Gabriel čte mši, přítel mu přisluhuje. (Konec schází.)

Z látek tohoto druhu, jež pohybují se v lidovém prostředí, a slaví muže z lidu jako silného, chytrého, dobrého reka — ne rytíře — jenž vítězí pomocí kouzelných darů, jsou v češtině zastoupeny dvě skupiny,

V první skupině je rek z lidu vítězem nad čertem, smrtí, i zásvětím. Dary a splněná přání od Boha (žebráka) Krista a Petra, anděla strážce, tvoří к zápasu s nadzemskými mocnostmi jen úvod,

V druhé skupině získávání kouzelných darů je dějem hlavním (od Boha, Lucifera, Větru, Krakonoše, zaměstnavatelů, obrů) a rek hájí se jen proti závistníkům, podvodníkům, bojuje s nepřáteli,

V obou skupinách je nálada humoristická, prostředí lidové, bez erotiky. První skupina má podklad mravní a náboženský, důrazní odměnu prosté mysli a dobrého srdce, satira překonává moralitu jen výjimečně. V druhé vedle protikladu odplaty dobra a zla, převládá prostoduché šibalství.

Látky obou skupin třídí se dle prostředků, v druhé i podle způsobu, jímž rek darů nabývá. Přechod od jedné skupiny ke druhé tvoří látka o houslích samohrajných a židu v trní, v níž nabývání kouzelných darů děje se způsobem skupiny prvé, užívání způsobem skupiny druhé.