str. 218
Žid v trní (housle samohrajné).
Přechodná povídka mezi látkami o zápasu s čertem i smrtí a látkami o závistnících, v češtině v první částí popisuje nabývání kouzelných darů za almužnu obdobně jako látky prvého druhu, v druhé částí pokoření žida a vítězství nad soudem. Z tří darů hlavní jsou housle, jež každého nutí к tanci a vedle nich zbraň samostřelná.
V češtině známy jsou tisky staročeské a z nich tisky pro lid. Popsal je Zíbrt (Jak se v Čechách tancovalo s. 204).
Staročeský tisk, báseň, z r. 1604, upravil Tobiáš Mouřenín Lito-myšlský z německého textu Dietricha Albrechta z r. 1599,
Báseň Mouřenínova vydávána byla častěji, někdy s letopočtem — 1773, 1775 — někdy bez letopočtu, a to mimo změny jazykové doslova podle předlohy. Přešla pak do literatury tištěné pro Ud a objevila se prosou v podání lidovém. Od německého tisku liší se tím, že místo krkavce střílí pacholek vrabce a místo mnicha tančí žid.
Historia kratochvilná o jednom sedlském pacholku, kterak u sedláka za 3 groše sloužil a o poběhlým židu (Zíbrt s. 205),
Mimo text, tištěný pro lid ve verších, ještě verse u Menšíka 57, částečně veršovaná, a pak vložky v pohádkách o kouzelném pytli.
Pacholek vyslouží u sedláka za tři léta tři groše, jde do světa a rozdá groše žebrákovi a poutníkovi. Poutník nazývá sebe „jasná světlost v noci" a slíbí mu — na vyšší rozkaz — splnit 3 přání.
Pacholek přeje si housle, nutící každého к tanci, kuši, která nechybí a konečně takovou moc, aby mu nikdo nemohl na jeho prosbu odepřít peníze neb zboží.
Setká se u rybníka s židem, žid nechce věřit, že by kuší trefil vrabce v roští na rybníce. Vsadí se, pacholek vrabce zastřelí, žid musí pro vrabce přes vodu do roští. Pacholek mu hraje, nahý žid tančí v trní, musí slíbit pacholkovi 100 uherských dukátů, aby přestal.
Žid jej pošle do města, žaluje, že byl pacholkem okraden, pacholek je zatčen, dukáty jej usvědčují, je odsouzen k šibenici.
Žid se odsouzenému pod šibenicí směje, ten prosí, aby si směl ještě zahrát na housle. Žid se toho bojí a dá se přivázat ke sloupu. Pacholek hraje, všecko tančí, i uvázaný žid, jenž vyzná, že vinil pacholka křivě. Pacholek je osvobozen, žid zavřen.
Menšík 57. Hospodský přijme vlídně žebrajícího sirotka, opatří mu u sedláka práci. Po třech létech dostane sirotek 3 groše stříbra a jde do světa.
Cestou potká třikrát žebráka, dává mu vždy po groši. Žebrák chce mu splnit 3 přání, napomíná jej, aby na nejlepší nezapomněl.
Hoch přeje si housle, jež každého nutí к tanci, kostky, stále vyhrávající a pušku, která nechybí.
Dále shodně s tiskem pro lid. Žid pak za trest musí s ním hrát půl hodiny v koistky, ztratí celé jmění.
Pacholek je po létech smuten, že zlapomněl přát si nebe po smrti. Potká opět onoho žebráka, jenž si vezme kouzelné dary a napomene jej, aby se připravoval pro nebesa.
Kulda 116, Vložka v pohádce o kouzelném pytli, — Pacholek Jura vyslouží u sedláka za 3 léta tři groše, jde do světa, rozdá po
|