práce Duškovy, jež aspoň jako sbírky materiálu mají trvalou cenu, ale o těchto pracích nenajdeme ani zmínky.

Vystihnouti fonetické zvláštnosti dialektu a vysvětliti jeho tvarosloví, jest úkol obtížný a proto by bylo lépe ornezíti v populárně psaných pracích tyto výklady na míru pokud možno nejmenší. Naproti tomu by krajinští sběratelé mohli pěkně doplnití fraseologii a slovník, ač i tu jest třeba opatrnosti a bez práce srovnávací se neobejdeme, Tak na př. na str. 66. ve sbírce slov, jež prý jsou „v kraji blatském osobitě tvořena", nalézám řadu praznámých, po celých Čechách obvyklých sloves a frásí, v nichž osobitě blatského není nic. Na př. .klempírovatí' = stonati (jinde kr empír ovati), ,línati', (nedělejte z toho potřebu', ,dám to na vás', ,dala se na jínio/u víru', ,včela mi dala žíhadlo, atd. atd. říká se jistě po celých Čechách. Také v ostatních skupinách najdeme dosti slov všeobecně známých, v nichž specificky blatského není nic. Některé výrazy jsou zajímavé: ,skradne se' = špatně pochodí, ,,korčit se' = hádati se, ,zbrcbal se' = sebral se po nemioici, ,je bělohubej' = bílé pleti, ,dítě vobylo' = zůstalo (po smrti matčině na př,), ,vodnepadla mi chuť', ,člověk vobstojný' = stojící na svém, ,zpátčejc' = dříve atd. Zajímavé jsou lidové názvy rostlin, jichž sebrala sl, A, Mikšová 70, připojujíc všude názvy botanické,

V kap, VII, „Písně s nápěvy" podává p, F, Adámek „Třinácte písní s nápěvy z Valů", (Na mapce jest psáno i Vel'. J

Čís, 1, jest fragment ballady ,,Milá v hrobě' srovn, Erben2 469 č, 2 atd.

Čís, 3, 5—9, 11, 12 jsiou vesměs varianty málo odchylné. Rázovitější jsou čís, 2, 4, 10, 13, Škoda, že nebyla připojena aspoň stručná topografie písní. Kapitoly o obyčejích, pranostikách a pověrách jsou svěže psány, ale neobsahují nic pozoruhodného. Na str, 116. uvádí se, že pořad svatební přidržuje se knížky z počátku 19. stol, a později několikrát tištěné, „Výtiskům, které po ruce jsou, schází již vesměs titulní list.'' Srovnav uvedené úryvky, přesvědčil jsem se, že to jest známá knížka Vavákova „Řeči na svadební služby" atd. Obě svatební písně uvedené na str. 118 jsou varianty textů Erbenových. Zajímavou hru Tříkrálovou ze Soběslavská otiskl.P. Alois Mašek (Str. 129 п.).

Kap. XII.—XIV. týkají se spíše života v jíhoč. městech, upozorňují na památky stavitelské a pod. Stručná, ale pěkně informující studií o kroji — dnes ovšem téměř úplně zaniklém — ukazuje, že v tomto oboru sl. F. pracovala nejvíce. Vydala r. 1902 souborné dílo „Ornament jihočeský" a po dloubou řadu let sbírala krojový a výšivkový materiál, čímž zachránila mnoho před rukou cizích agentů, kteří zejména v dřívějších letech mívali na Blatsku bohaté žně.

V úvodě projevuje autorka naději, že její dílo „alespoň rodákům z českého jihovýchodu bude památkou na zvláštnosti doby staré". Skutečně, líčí život blatského lidu, jak býval před desetiletími: barvitý, rázovitý, patriarchální. Tím snad třeba vysvětliti, že někde (na př. v kapitole o povaze lidu) popisuje trochu optimisticky. Právě kapitola o době nynější měla vylíčiti skutečný stav, zlé následky sezónní práce, jež hubí lid fysicky i mravně, bídu lidu sedřeného vysilující, od dětství vykonávanou prací atd.