Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 234

Čtenář vidí usměvavou jihočeskou idyllu, obrázky zachycené v slunné pohodě lepších časů — hrozivé stíny jihočeské otázky vyvstávají jen jako daleká mračna.    Jiří Horák.

Drobné zprávy národopisné.

G. Smólski, Lud polski na Slowaczyźnie. — Świat Słowiański X., 1914,. str. 186.—196.

Posmrtný tento článek polského publicisty G. Smólského věnován je polským osadám mezi Slováky v severních Uhrách. V temže sborníku otiskl dr. Kaz. Kro t oski již r. 1908, 338—357 zevrubný článek o Polácích na Spiši, o jehož silně stranickém stanovisku jsem psal v tomto Věstníku III., 1908, 90—91. Stejně talk s hlediska ryze polského píše G. Smólskí. Stěžuje si především, že n.aše (t. j. polské) vědomosti o polském lidu v Horních Uhrách jsou velmi nepatrné a že Poláci zapomínají na své bratry „na południowych stokach Beskidów, Tatr i Karpat, zamieszkującej w zwartem skupieniu podgórski pas, ciągnący się na zachodzie od rzeki Kisucy w żupaństwie trenczyńskiem, przez Liptów, Spisz, Szarysz aż daleko poza Koszyce na ziemię ziemlińską i ungsiką, a puszczający odnogi w południowym kierunku w żupaństwo giemerskie i zwolenskie" (Í86). Citátem tím je dán rozsah polského lidu na uherském Slovensku. Spisovatel vzpomíná bývalého vladaření polského v těchto krajích, horlí na úpadek povědomí polského, jaksi nerad poukazuje na Čechy, kteří šli svorně se Slováky a je v jejich národnostních otázkách i kultuře podporovali, třebaže byli tamější obyvatelé Polákům bližší než Čechům. Jak Poláci klesli národně, nejlépe prý vysvítá z toho, že neznají už ani svého polského původu, o své řeči praví, že mluví „po našemu" a od Slováků se odlišují jménem „Slo.viáci".

O těchto polských koloniích my ovšem dobře víme. Na př. к poznámce Smólského, že celá Horní Orava ještě dnes jest polská, viztahuje se článek proL Polívky „Polština v horní stolici oravské", napsaný již r. 1885 do LF. 463—471, jenž spisovateli polskému ušel; tak i o jiných osadách polských na Slovensku víme, třebas že se na některých místech při sčítání sami Poláci hlásili к Slovákům. (Srovn. Niederle, Slovanský Svět 1909, 53). К Spiši, kde vedle Oravy skutečně je nejvíce Poláků, vztahuje se shora uvediený článek Krotoského. Prof. Polívka ve svém „Příspěvku к dialektologii spišské stolice" i(L. F., 1903, 415.422) určuje dialekt spišský za smíšený, nikoliv ryze polský. Jinak psal o Polácích v severních Uhrách již náš Šembera ve svých Základech dialektologie č, a v Č. Č. Mus. 1876, 413, dále Polák Niedzwiecki v Nivě 1879, Unger v Ludu VI., Zawiliňski, Czambel, prof. Pastrnek, prof. Polívka 1 a j., posledně Niederle ve „Slov. Světě" 53 (tamže uvedena literatura na str. 172.—3.),

Smólski zkoumá bedlivěji polský lid na Slovensku. Jde nejdříve do Horní Oravy ,a na Spiš, do krajů, v nichž možno ještě slyšeti dobrý jazyk polský, ačkoliv čím dále od hranice haličské tím více prostoupený živly slovenskými. Na Oravě čítá Smólski 38 osad s více než 50.000 duší. Vzpomíná při tom dávmé polské minulosti v těchto krajích ve XIII. století, vzpomíná dokumentů, jež ještě poutaly Oravu s Polskem, volá zpět dobu, v níž protireformační činitelé vrátili lid polský tamější ke katolicismu, uchraňujíce tak Polákům jejich jazyk mateřský proti protestantismu, šířícímu češtinu v Oravě. Tak i na Spiši vidí Smólski n.a 50.000 polských duší v 67 osadách, shodně s Kaz. Kro.toskim, ač ho necituje, a odchylně od Czambela, jenž mluví o 51 polských osadách asi s 30.000 obyvateli. Také Smólski vidí shodně s Krotoskim důkaz pro pradávnost polskou v těchto krajích v houževnatosti, s ijakou se tu Poláci dosud udržují a jazyk svůj, zvyky i kraj zachovávají. A Smólski tvrdí na str. 190., že „lud polski na Słowaczyżnie wogóle przedstawia pierwotną ludność tych ziem ..." Sahá proto opět do historie a dovolává se poznámek Czambelových v knize „Slovenská reč ..." — V tren-čínské stolici shledává Smólski 11 polských osad,, zahrnujících v sobě na 40.000 obyvatelů. Podotýká při tom, že uvádí jen osady, které za polské označil již Šembera, nepochybuje však, že by se tu polských osad nalezlo více. I to možno odůvodniti historicky vládou polskou. V Liptově jsou polské osady v okrese mikulášském a ružomberském a to počtem 10 na 15.000 duší. Odkryl je Šembera. Tři polské osady v gemerské stolici objevil prof. Pastrnek, jehož se Smólski


Předchozí   Následující