str. 238
máslo, tlučené na velký pátek, do masti na rány a otoky). Zpráva o činnosti musejní 1914 sděluje, že sbírky—až na obrazy—jsou již uspořádány a instalovány; rovněž byla zrevidována vědecká knihovna při museu, která dojde značného rozšíření z redakční knihovny zaniklého »Opavskeho Tydennika,« darované Matici. Veřejnosti dosud sbírky musejní přístupny nebyly. -z.
@---------------------
Filosofická fakulta university ve Wiirzburku zásadně rozhodla zříditi ústav pro německou lidovědu a obrátila se к bavorské vládě se žádostí, aby na místnosti pro ústav ten bylo pamatováno při stavbě nové budovy pro universitní semináře. -z.
@--------------------------------
Zprávy o museích a společnostech národopisných.
Umělecko průmyslové museum v Praze mělo v r. 1913 příjmů 89894, z nichž obchodní komora jako udržovatel hradila 40 tisíc kor. Vydání bylo 82.933-77 kor., z nichž 41.168-91 kor. bylo nákladů osobních (služné); z nákladů věcných bylo 8.167-05 na musejní nákup a 7863 85 kor. na nákup knihovní. Sbírky vzrostly o 1024 čísla (v tom 826 darů) a čítají 13.808 předmětů. Do knihovny, jež má 7070 děl, přibylo 190 inv. čísel. Sbírky navštívilo 18.850 osob, čítárnu 14125, přednášky, jichž bylo uspořádáno 8 a 13 výkladů v museu, 2780 osob; 8 výstav v museu uspořádaných mělo 10.588 návštěvníků. Mimo to vypsalo museum své obvyklé ceny. -z.
@-----------------------------
Společnost přátel starožitností českých v Praze v r. 1913 zakročila -ve 12 případech na ochranu starých památek, vykonala 5 poučných výletů, rozmnožila svou knihovnu o 27 děl (tak že má nyní 1939 knih ve 2429 svazcích), vydala XXI. roč, svého „Časopisu" а IV. roč. „Obzoru praehistorického". Redaktorem „Časopisu" stal se po prof. Pakostovi dr. K. Guth a redaktorem „Obzoru" po dru. K. Prokopovi MUDr. J. Babor. Společnost čítala 762 členy (loni 782) a měla 7.036 09 К příjmů, z nichž 2450 К bylo subvencí. Vydání měla z většiny na publikace 6870.33 korun. Ze sbírek Společnosti darovány byly předměty Museu království českého, Museu král. hlav. města Prahy, Národopisnému museu českoslovanskému, Vlasteneckému musejnímu spolku v Olomouci, Archeologickému sboru Vocel v Kutné Hoře, městským musejim v Turnově, v Ml. Boleslavi, v Jičíně, v Hořovicích a v Táboře. -z.
@--------------------------------
Městské museum v České Třebové mělo v r. 1913 celkem 170 členů. Čítalo 5991 předmět, z nichž v uplynulém roce nově přibylo 212 kusů. Příjem musejní byl 306-84 kor. (v tom 100 kor. podpory okr. výboru Ústeckého), vydání 263-42 kor. z nichž 22371 kor. bylo vydáno na nákup. -z.
@-------------------------------
Průmyslové museum v Chrudimi stěžuje si i ve zprávě za rok 1913 do neutěšených finančních poměrů. Postrádajíc opětně zemské subvence nemohlo ničeho nakupovati. Omezovalo se tedy na udržování sbírek a na činnost ku povznesení živností. Účelu tomu sloužilo odbornou knihovnou, čítající 2642 díla a 44.126 předloh, čítárnou, kde bylo vykládáno 114 odborných časopisů, kreslírnou a poradnou. Výstav uspořádalo museum 6, přednášky 4. V museu trvala stálá výstava a tržnice řemeslných výrobku východočeských. Při museu byla okresní památková komise, městská veřejná čítárna a knihovna a městský archiv. Členů mělo museum 498, příjmů 19.937-59, vydání 18.156-98 kor. -z.
@------------------
Krajinské museum v Jičíně vydalo stručného »Pruvodce sbirkami« (24 str., 30 hal.), jenž podává nejnutnější informaci o vzniku a vývoji musea jičínského a jeho sbírkách. Jičín byl prvním českým městem uznávajícím potřebu krajinského musea: již r. 1861 dosaženo bylo ministerské povolení založiti v Jičíně regionální museum R. 1864 uspořádána byla výstavka předmětu, jež se pro museum sešly v dobrém počtu 570 inv. č. Leč museum založeno nebylo. Kuratoriu nepodařilo se opatřiti pro sbírky místnosti a tak nezbylo než předměty vrátiti majitelům. Až po dvaceti letech r. 1884 bylo obnoveno musejní kuratorium jako instituce městské správy. Ale ani jeho působení nesetkalo se s úspěchem. Uskutečněny byly
|
